Únor 2010

... ASS...

26. února 2010 v 13:21 | MußiQ-May (Chantelle) |  Catherine & Sch-Rei
Hallo! ^.^¨
Tkže,,, Dneska je to na pi**! Why? Sem dostala další 5... A 4 xD Taaakže, newím jesi se mi tenzákaz na komp neprodlouží TT.TT
No, dneska byla opět Ajina xD A opět se nevyhlo Billíkovi... :D No, sem stě dement, a četla sem "Us" Jako "Ass" :D No, a učitel že "No, jestli řekneš Billovi, 'You're Ass beutiful Ass...' Tak se ti nezadívá hluboce do očí, ale sklamáním si podřeže žíly" xD Chjo... :D :D


No, a po půl roce sem byla na kolečkáčích! *Fjuuu* xD
Sem myslela že si zase vyrazím zuby, ale nakonec sem spadla jenom na POPO když sem vztávala z lavičky... :D

BTW,,, povídka bude hotov SOON! ^.^ *I'll be with you soon* :D
Pracuje se na tom, ale sem zklamaná že sem s tím kvůli tomu zákazu opožděná :( Už sem mohla mít napsané aspoň 4 díly dopředu, a hov-... TT.TT

Tkže, na koncert se nejspíš pojede :D Doufám... :)) Musím se vidět se ségruškou♥ Se na ni šíleně těším ^^ A kdyby koncert nevyšel, tak budu muset čekat ještě do léta :( ♥
Ah jo... TT.TT

Tak,,,, Páááá Šantelíííno ♥

Und ummm... :D

23. února 2010 v 13:51 | MußiQ-May (Chantelle) |  Catherine & Sch-Rei
Hola! xD
No, tkže... Další díl povídky budu psát asi až v sobotu :( Naši mi vzali kabel od počítače, a teď nejde stě zapnout, a všechno rozepsané mám tam. =(
No, na koncertě v Praze se asi uvidíme ^.^ *není to ale jistý* :) A jen díky Gab ♥ ^.^
Ale... Nějaký kretén Gab děsně schodil! x( Ať je to kdo je to, si to s ním vyřídím! :(

Taakže... ^.^->♥Tady dávej te pluska, bitte♥<-^.^ Budu vám strašně moc vděčná! ♥ ^.^


Opravdu vám budu moc vděčná! ^.^

A tady něco Pro SBčka, a všechny TWC úchyláky ♥ BY: MußiQ-May (Chantelle) ♥ ^^


A Co new? :D
Už mám domyšlený jak dopadne ta moe povídka! :)
Kže... Bude to morbidní! xD Ale další díl bude celkem ftipný xD Teda, alespoň mě situace která tam bude příjde ftipná! xD

Nechce se někomu udělat moe úkoly? :D
Mám jich hodně... Do angličtiny xD

Um... Bych angličtináře zabila jako! Sem si kreslila BILL'S HOUBIČKU, a on mi to vytrhl ze sešitu, a čorkl mi to xD
Um... Kdo ví, co bude v kabinetě dělat s tím obrázkem xD Nebo u plakátu s THčkama, který byl v BRAVU které zabavil Kam xD Chudák Bill... xD *Bléééé* Bude mít na sobě jeho omáčku... (Nepochopíte xD)... Už mi zase jebe lidi... KOnčím xD
Neště se vám ozvu ^.^

Tak, papáá Šantelka♥

Poraďte mi! xD

20. února 2010 v 17:31 | MußiQ-May |  Catherine & Sch-Rei
Ahojky! :) Takže, potřebovala bych od vás radu! No, rohodlala jsem se že napíšu nějakou jednodílku během příštího týdne, ale nemůžu se rozhodnout. No, sem tak na půl slovenka, a slovenštinu celkem ovládám. No, a já chci poradit jstli bych ji měla napsat česky nebo slovensky. Mě ta slovenština teď dost láká! :D No, ale radši si od vás nechám poradit. Moc děkuji za pomoc ^.^ jinak.. dopisuju Krankheit, Familie und die Liebe 4. :) Celkem se mi stýská po tom názvu "huren, bordell... und die liebe" xD Sem vždycky mohla psát 'Dopisuju huren' xD Tkže. dopisuju 'děvky' :D ale teď je to takové, divné psát dopisuju 'nemoc' xD Ah, zlaté děvky xD Pa Šantelka ♥

Erbegy xD

17. února 2010 v 20:22 | MußiQ-May |  Catherine & Sch-Rei
Dneska upa vyhulenej den lidi! xD
Teď sem došla dom z kalby s Barčou xD :D Woe, kdyby se někdo chtěl někdy přiftěřit, tak řekněte jako... xD Pže ve dvouch... Ne není t nuda, ale mohlo by nás bejt víc! xD
No, a... Nějak v tom mám zmatek... xD
No, tak sme se tak nějak jako s Babokou procházeli a já že "Borčo, Barunko, že mi uděláš dítě?" "Jistě!" "A kdy na to hupsnem, lásko?" "No, tady hned u toho stromu, jop?" "Jistě,,, Tak pojď!"

Tak ona se na mě pak vysrala, šu*ala ten strom, a já nix jako! xD
A nebo zážitek ze školy...
Sme před posledníma 7 a 8 hodinou čekali na učitele (Sme měli ejkologii) Sme čekali ve třídě ve druhým patře xD No a teď tam skoro nikdo nebyl... Vlastně jenom já a Kam. :D
A já že "Pájí, takhle se na to musí" "Na co proboha zas, ty úchyle?" "Ah... Mm... Bille, jo!" No, a při naší(mojí) smůle, zrovna do třídy vešel učitel... TWL, ten jeho výraz, jako by 'Kurva, nic podobnýho sem nevyděl' A prej "Tohle si nech večer na Kaulitze, a teď mazeje všichni do čtvrtýho patra, na interaktivku..." Sem samozdřejmě zrudla jak rajče xD
Nebo... "Pájí, Já myslím že ten Bill se beztak vycpává" "Ne, nevycpává, to sou erbegy... Kdyby náhodou!" xD Bo "Pájí, ale jak poznáš že Tom 'Stojí'?" "No, vylezu na pódium, strhnu kalhoty, a uvidíš jak bude v pozoru!" "Ah ták" xD
Nebo taky... Sme šli do tý třídy kde se mi stal ten trapas s učitelem, a teď na chodbě seděli kluci, a já "Aehm... Bille! Jo! Aaaa..." "Májí, máme trapasů dost nemyslíš?" "Pořád málo, lásko!" xD
A nebooo... Na obědě... xD On kolem nás procházel párkrát angličtinář a já že "Pájí, tak jaká byla noc s Tomem?" xD A když už jako odcházel, tak sme se překřikli "Pájí/Májí, Jaká byla noc s Tomem/Billem?" xD Na nás jako čuměl co sme da pi*e xD
Nooo... Toho bylo jakože víc xD Ale nějak si po tý kalbě nepamatuju xD

Tak... Teď si písám se sestřičkou ♥ ♥

Tak... Zase někdy... NAZDAR ERBEGŮM! ♥ xD

Šantelka (c) xD

Krankheit, Familie und die Liebe 3.

16. února 2010 v 14:08 | MußiQ-May |  Krankheit, Familie und Liebe
Tom
Konečně jsme došli k těm černo-bílím Emouškům co si říkají tučňáci. Vůbec se mi ty stvoření nelíbí! Jsou divní. Ale jak vidím tak Bill je z nich úplně hotovej!
"Tomí, podívej na tam toho, jak plave!" Ukazoval na jednoho z tučňáků emařů. Jde vidět že je tady šťastný. Nebo aspoň šťastnější než kdyby seděl celý den doma.
"Jojo… To je pěkný lásko." Přišel jsem k němu, a zezadu mu opřel hlavu na rameno, a chytl ho za pas.
"Slečno, vyfotíte mě tady s maminkou?" Ozval se dětský hlas, vedle Billa- Byl tam nějaký malý chlapec, a tahal Billa za kalhoty. Bill na něj chvíli vykuleně koukal.
"Jistě chlapče." Usmál se, a vzal foťák který mu chlapec podával. Chlapec si stoupnul s jeho maminku k výhledu na tučňáky, a Bill je vyfotil.
"Děkuji slečno…" Poděkoval.
"Vezměte si to." Nabídla mu ta paní (chlapcova maminka) dvě eura.
"Ne děkuji. Jen si to nechte, chlapec bude určitě chtít něco k pití. Z nám to. Když jsem byl malý kluk, taky jsem si pořád chtěl něco kupovat." Když dořekl tu větu, začal jsem se uchechtávat. Malý kluk? Sakra Bille, oni si myslí že seš ženská!
"J-Jistě…" Podívala se na něj ta paní, a rychlostí blesku odvedla toho Malého kluka pryč.
"Co jsem řekl blbě?" Podíval se na mě Bill se zvednutým obočím.
"Bille… y jsi si asi nevšimnul jak tě oslovovali viď?" Uchechtával jsem se.
"N-ne… Jak?" Usmál se, a přicupital ke mně.
"Slečno…" Začal jsem se smát.
"Tse!" Sykl, a umlčel můj smích polibkem.
"Hm?" Usmál se na mě.
"Tak pojď slečno, taky tě vyfotím!" Usmál jsem se, a věnoval jsem mu jeden něžný polibek na jeho růžové rtíky.
"Ale já chci mít fotku i s tebou." Uculil se.
"Ale, nás dva asi nikdo nevyfotí, zlato…" Zasmál jsem se.
"No, tak se vyfotíme samy ne?" Vzal mě za ruku, a táhl mě k těm emáčům.
"A-a jak to chceš jako udělat, ty blázínku, co?" prohrábl jsem se mu v černých vláskách.
"Eh… Sleduj!" Chytil mě okolo ramen, a namačkal k sobě. Roztáhl doširoka úsměv, a foťák nasměroval z vrchu na naše obličeje.
"Tomí, Sýr!" Zasmál se. Ušklíbl jsem se, ale to už se zableskl blesk na foťáku.
"Billí! Musíš mě varovat!" Sykl jsem když se Bill smál té fotce co vyfotil.
"Ehm.. Tomi, to je pěknej výraz!" Ukazoval na můj obličej na té fotce.
"Nechceš už jít na ten vláček brouku?" Snažil jsem se odvést pozornost od mého sexy výrazu.
"Jo jdeme…" Podal mi foťák, a namačkal se pěkně vedle mě. Ruku v ruce jsme šli cestou k tomu 'nástupišti' vláčku.

Bill
"Tomí, bolí mě nohy…" Zastavím se asi po půl kilometru. Ten vláček je ještě daleko.
"Tak se pojď posadit tady na tu lavičku…" Ukázal jsem na malou barevnou lavičku na dětském hřišti. Mlčky kývl, a vydali jsme se k lavičce. Posadil se, mě si stáhl k sobě na klín.
"Pohodlný?" Usmál se.
"Nádherně…" Položil jsem mu hlavu na rameno.
"Lásko… Já… Víš… Chci se tě na něco zeptat." Nervózně jsem si hrál s jeho dredama.
"Nic ti nebrání, zlatíčko…" Pocuchal mi ofinku.
"Ehm… Vím, že sice tady už s tebou nebudu moc dlouho…" Začal jsem se skleslým hlasem.
"Lásko… To neříkej! Už tohle od tebe nechci nikdy slyšet Billí, dobře?" Zahrnul mu vlásky na pravé straně za ucho, a podíval se mi do očí.
"Dobře…" Usmál jsem se.
"Tak… Pokračuj…."Pohladil mě po rameni.
"No… Tomi, nechtěl jsi si třeba někdy.. Založit rodinu? Víš… Jako myslím… Já, ty… A…"
"Bille, j-jak to myslíš? Vždyť…" Přerušil mě.
"Myslím jako dítě! Miminko." Zasmál jsem se.
"A-le Bille. Vždyť na to by jsi opravdu… musel být… Slečna, ne?" Vykulil na mě ty jeho čokoládové kukadla.
"Tomí… Ty jsi nikdy neslyšel o adopci, lásko?" Pohladil jsem ho po tváři.
"Eh… Ah tak. Ale, Billí jak tě to napadlo? Vždyť, si můžeme vystačit sami, lásko! Nechceš si to ještě promyslet?" Políbil mě na tvář.
"Tome… Nebilo by to úžasný? Mít takové malinké stvoření? O které se budeme starat, bude jen naše, budeme za něj mít odpovědnost. Budeme mu ukazovat svět. Naučíme ho první krůčky a slova, a pomůžeme mu dospívat. Pomůžeme ho překonat všechno, budeme tady pro něj v těžkých chvílích, a budeme ho nade vše moc milovat. Tak moc jak jen můžeme! Není to nádherné? Přijde za námi když bude mít problém, a mi mu rádi pomůžeme, přijde se nám svěřit s první láskou, pusou, a možná i s prvním milováním. Co tomu říkáš, lásko?" Přitulil jsem se k němu ještě víc.
"A-ale… Taky mysli na to špatné, Billi. Co myslíš že si o něm budou myslet když by měl 'taťky' teplouše? Hm?" Když tu větu dořekl, přejel mi z neurčitého důvodu mráz po zádech. Asi z toho slova… 'Teplouše'?
"Tome! Tohle je naprosto lidské! No, tak je prostě někdo zamilovaný do stejného pohlaví. No a co? Prostě každýmu selíbí něco jiného." Pronesl jsem do smíchu dětí na hřišti.
"Ale zlato, my… My jsme bráchové chápeš? Dvojčata! A navíc…" Stichl.
"C-co? Co navíc?"
"Víš… Vím, že ty by jsi byl pro to sítě dobrý rodič, a dokázal by si jej dobře vychovat. Ale, bojím se… Chápeš? Na tohle já nemá, Bille!" Pevně mě objal.
"Čeho se bojíš, lásko?"
"J-jestli… Jestli se ti něco stane… Já… Sám bych se o něj nedokázal postarat. Chápeš?" Přejela mu po dokonalé tváři slza.
"Tomí, já ti nikdy neodejdu, budu pořád s tebou, rozumíš? Hm?" Pohupoval jsem s ním trošičku.
"Ale… Bille, chci abys byl šťastný. Chci, a udělám pro to opravdu cokoliv. Když jsi nemohl mít těch sedm let… Opravdu, cokoliv…!"Políbil mě letmo na rty.
"Pane? Podáte mi prosím ten balón? Spadl nám na strom. Prosím Pane!" Tahala malá holčička Toma za jeho dlouhé triko. Tom se na mě podíval, a krásně se usmál.
"Jasně! Tak pojď, ukaž mi kde je…" Sesednul jsem z něj, a Tom šel s tou holčičkou pro její balónek. Pozoroval jsem je. Tom si k ní kleknul, a něco jí řekl. Ona zakývala svojí zrzavou hlavičkou, a on se na ni usmál. Chytl ji okolo pasu, a nadzvedl ke stromu, aby si mohla vzít svůj barevný balónek
Opravdu krásný pohled. Tom s malým dítětem.
"Billí…" Volal když utíkal ke mně zpátky na lavičku. Na tváři se mi vykouzlil úsměv.
"Pojď, půjdeme dál, ne?" Vstal jsem z lavičky, a chytil Toma za ruku.

Čoko, Čoko... Čokoláááda xD

15. února 2010 v 9:27 | MußiQ-May |  Catherine & Sch-Rei
Ahojky! ♥
Takže, jak začít? :D
Sem bohužel nemocná, takže nebudu asi odpoledna na komplu, pže naši mi kompl zakazují když sem nemocná :( Ale v úterý jde otec na trénink, a mamka je v práci... *Whouwpooow* ♥ xD

Včera byl takový zvláštní den... Probudila jsem se s depkou ještě ze soboty, pak mega úchylnost, a pak zvláštní nálada :// Fakt nwm co mi bylo xD Oo... že bych se učila 'soucítit' na dálku s Gab? Woe neeee, mě už fakt jebe xD


No... :D Mám new obrázek :D Takový EMO-TWC... ALe... no něco ve stylu houbiček ^.^


<--- Billův výraz xD Bych tam chtěla bejt místo Tomana xD Ale hlavu ve schránce... Ne díky xD


Asi se pustím do psaní Krankheit, Familie und die Liebe 3. :D :D

Včera mi bylo total zle xD Sem sežrala všechen čokoládový krém co mi donesla sestra... No ona to spíš byla čokoládová pěna... :D Já jako fakt nwm xD

BTW,,, až na Mánesce (jako u nás ve škole xD ) Skončí vyučko, tak Pájínka příjde na doučko xD :D
Samozdřejmě ona bude doučovat mě xD A já jí prozradím pár infmací o panu Kaulitzo straším xD Žiši, ona je do něj děsnej blázen x.X Ale jak už naše "Kaulitz Family" víme, tak Tomy je už zadanej... Nechtěla bych se dostat pod ruky dvojčátku (Mýmu ♥) být ní... xD

Takže... Se s váma loučím... :D


Papáá Šantelka ♥

When someone trust to lies 2.

13. února 2010 v 23:51 | MußiQ-May |  When someone trust to lies
Bill otevřel skříň, a tam byla naházená hromada oblečení. Polovina obsahu skříně se vysypala Billovy na nohy.
"Kurva!" Pískl Bill, a kopal oblečení pod skříň. Z oblečení které ve skříni zbylo, so vybral oblíbené černé tepláky, a volnější tričko. Moc dobře se mu v tomto oblečení doma relaxovalo. Vyšel z pokoje, a sešel schody do kuchyně.
Na stole ležel malý trůžový papírek:

Billí, jsem na nákupu, pohlídej sestřičku!
Pá Máma ♥

"Skvělí!" Protočil oči, a vrhl se k ledničce.
"Říkala že nám nachystá oběd, viď?" Podíval se smutně na krůčící bříško, na které si přiložil pravou ruku.
"Billé!" Uslyšel z obýváku Vivi.
"Hm?" Zaručel bez jakéhokoliv zájmu, zavřel ledničku, a vešel do pokoje. Posadil se na velké křeslo před počítačem, který zapnul.
"Mám hlad!" Přicupitala k němu Vivi.
"Je ti devět, a nejsi mentálně, fyzicky ani jakkoliv jinak postižená, aby sis nemohla aspoň namazat rohlík!" Řekl Bill, a přihlásil se na ICQ.
"Magore!" žduchla do něj Vivi, a utíkala do kuchyně.
"Vivien!" Otočil se zaní, ale už byla pryč. Dál se věnoval počítači.
"Jé! Píše Andy..." Usmál se, a přečetl si co mu Andy napsal.

Andy
Ahoj!

Bill
Čawky! :-)

Andy
Co máš dneska v plánu?

Bill
Však jsem ti říkal že jdu na ty hadry... Ale Petr nemůže, tak jsem doma. Měl bych se učit, zítra píšeme z dějáku...

Andy
Ser na děják.. POjď někam ven. Můžeme jít kalit

Bill
Ne diky. Nemám náladu. Už jdu čaw

Andy
Zdar

Odhlásil se z ICQ, a vypnul počítač. Zase nuda.Vytáhl z kapsy mobil, a chtěl napsat Tomovi SMSku.

Ahoj Tome. Moc se omlouvám,
nechci se s tebou hádat! Promiň!
Odeslat

Nemusel dlouho čekat na odpověď, a v ruce mu zavybroval mobil.

Tom
15. 10. 2008
Oká, omluva přijata, ale slib mi,
Že si mě budeš víc všímat!

Bill se usmál, a odepsal jen 'OK' . Šel zpátky do pokoje, posadil se na postel, a zapnul si televizi.
"Hannah Montana?" Usmál se, když viděl tancující blondýnu na obrazovce.
"The Best of Boooooth worlds.." Pobrukoval si.

Krankheit, Familie und die Liebe 2.

13. února 2010 v 14:43 | MußiQ-May |  Krankheit, Familie und Liebe
K tomuhle dílu nemám co říct xD

Tom
Dneska se s Billem chystáme někam na výlet. Bill pořád jenom sedí doma, a tak jsem se prostě rozhodnul, že ho vytáhnu ven. Myslím jako že s Billem někam půjdeme, nemyslím jako tam toho dole… No, a tak se Bill teda rozhodnul, že si uděláme výlet do ZOO!
"Billí, už jsi nachystaný? Ty vláčky tam jezdí jenom do šesti!" Volám na Billa do koupelny. Zase bude tak rozkošný, překrásný, dokonalí… Ale to on je i bez Make-upu, a hlavně bez těch jeho hadříků!
"Počkej Tomí, vždyť už jdu! A je dost času! Ty vláčky v klidu stihneme, a můžeš si koupit i… hm… tak třeba z takového toho automatu co tam jsou. Víš ne? Jak tam hodíš peníze, a vysypou se ti ty granule nebo co to je, pro zvířátka!" Zasmál se.
"Hahá lásko… Jsi opravdu vtipný! Ale já bych si raději dal tebe!" Ušklíbl jsem se. A šel směrem ke koupelně. Stoupnul jsem si ke dvěřím, zavřel oči, našpulil jemně rty, a čekal..
Poskočil jsem, když mě po tváři přejela hrubá látka, která zrovna moc pěkně nevoněla.
"Tomane! Už zase?" Když jsem otevřel oči, Bill tam stál s rukou v bok, a zamračeně na mě koukal.
"B-Billí… Promiň! Já už o nikdy neudělám! Přísahám!" Nahodil jsem štěněcí výraz, a koukal na Billa, který drží v ruce před mým obličejem moje ponožky.
"To říkáš pořád! Už mě to nebaví po tobě pořád uklízet!" Hodil mi ponožky k nohám, a šel se posadit na sedačku. ZASE! Když je naštvaný, nebo tak, tak to dělá vždycky. Není to pěkný pohled dívat se na brášku jak se takhle trápí!
"Ale Billí… Lásko, přece se nebudeš trápit kvůli ponožkám, ne? Pojď, radši už půjdeme, hm?" Usmál jsem se, a šel jsem k Billovi. Políbil jsem ho na tvář, a chytil ho za ruku. Dobrovolně vstal, a namačkal se ke mně. Šli jsme na naši malinkou verandičku. Obuli jsme si boty, vyšli z bytu, a zamkly.
"Ehm… Kaulitzi a… Ehm… Teď si nemůžu vzpomenout na to vaše jméno.. No nevadí! Nemůžete při svých dlouhých milostných scénkách být trošičku potichu? No, vaše řvaní jde slyšet snad až na druhý konec Berlína, a nezapomínejte že máte sousedy, ano?" Podíval se na mě tím svým hnusným pohledem přes ty jeho obří brejličky. Nechápu. Jak to myslel, že si nemůže vzpomenout na Billovo jméno? Vždyť má uplně stejné. No jo, jak vidím tak paměť má jenom na Billovo sténání, hm? Jen jsem se ušlíbnul.
"Nashle…" Zasmál jsem se, a šel ruku v ruce s Billem k výtahu.
Otevřel jsem dveře výtahu, a nechal nastoupit Billa, a hned za ním jsem šel já. Byly jsme v pátém patře, a teď pojedem… Ehm… Sjíždím ukazováčkem všechny tlačítka… Do přízemí.
Bill se na mě namáčknul, a políbil mě.
"Tomí… Jestli ještě někdy najdu ty ponožky hozený v koupelně… Půjdeš nahej před barák!" Šeptl a skousl mi ouško.
"Hm… Ale Billí, toho nejseš schopnej, lásko…" Zasmál jsem se, a chytnul ho za uzounké boky, které mu obepínaly tmavomodré džíny.
"Myslíš? Můžeme to vyzkoušet hned!" Usmál se, a políbil mě letmo na rty.
"Ne, ne… Až něco provedu…" Vpil jsem se do jeho rtů… Naše jazyky se mezi sebou proplétaly, a párkrát jsem lehounce skousnul Billův spodní rtík. Vyrušil nás zvuk výtahu, a otevírající se dveře.
"A-Asi už jsme dole…." Pípl Bill, a odtáhl se ode mě. Chytl mou ruku, a vyšli jsme ven před bleděmodrý činžák.
"Ehm.. Tak pojďme, hm?" Táhnu Billa k mému autu, které je zaparkované na parkovišti před domem.
"Jojo…" Pípl, a následoval mě. Otevřel jsem Billovy dveře na sedadlo spolujezdce, a pak jsem se šel posadit za volant.
"Billí, pořád máš ale šanci! Místo ZOO…" Mrkl jsem na něj.
"Tome! Vysvětloval jsem ti aspoň dvacetkrát, že do nějakého Night Clubu nelezu… A navíc večer! Možná jindy! Teď chci prostě do Zoo…" Zapnul si pás, a položil si ruce na stehna.
"Hm, jak myslíš brouku…" Ušklíbl jsem se, připoutal, a rozjel…

U Zoo
Bill
Stojíme před velkou bránou, nad kterou je nápis ZOO. Kuknem na sebe s Tomem, a jdeme k pokladně.
"Dobrý den… Dva pro dospělé." Usmál se Tom na tu starší paní za 'přepáškou'.
"Ehm… bude to 7euro." No, to není tak moc! Na to, že tady chci být do večera. Chci si to tady užít! Naposledy jsem byl v Zoo… Asi v deseti! Je to hodně dávno.
"Pojď…" Pípl na mě Tom, když zaplatil. Prošli jsme bránou která se otevřela, a já jsem se vrhl k mapě.
"Jů, Tomí... Podívej!Tady jsou i menší mapky! Vezmem jednu? Plosím! Musíme se nějak orientovat, hm?" Usmál jsem se.
"Oká… Vezmi rovnou dvě, kdybych se ztratil!" Zasmál se. Vytáhl jsem z košíku u velké mapy dvě menší, a jednu podal Tomovi.
"Tak, kam nejdřív?" Usmál jsem se, a otočil k mapě. Prstem jsem po ní začal bloudit, a zastavil jsem se u jednoho místečka.
"Tomí! Pojďme za tučňákama! Prosím!" Prosil jsem a kňoural jak malé dítě! Tom ke mně přicupotal.
"B-Bille! Vždyť je to na druhém konci Zoo!" Zvedl obočí, a vykulil na mě ty čokoládové očka.
"Tomí… Potom můžeme jít na ten vláček! Svezeme se… k… ehm…" Hledal jsem na mapě vyznačenou trať vláčku. Narazil jsem na malý obrázek mašinky.
"Ahá…" Zaradoval jsem se potichu, a prstem jel po trati vláčku.
"Dostaneme se buď ke lvům, pštrosům, tuleňům, tygrům… Vyber si, hm?" Otočil jsem se na Toma který vedle mě stál s výrazem jako 'Vůbec mě to nebere…', ale neřešil jsem to.
"No, já bych šel na ty tygry, zlato… A nejede ten vláček i k tučňákům?" Ušklíbl se.
"I kdyby, já chci jít pěšky! Pěkně si to tady prohlídnem, a cestou si můžem něco koupit. Třeba zmrzlinu, kofolu…" Dal jsem ruku kterou jsem držel na mapě zpět k tělu.
"… nebo pivo… Viď?" Uculil se.
"Tome! Přijeli jsme sem na výlet, a ne chlastat, jasný?" Při cupital jsem blíž k němu, a omotal mu ruce okolo ramen.
"Dobře… Dnešek je tvůj den, lásko." Usmál se, a hluboce se mi vpil do rtů. Jednou se mnou tak nějak propletl jazyk, a odtáhl se ode mě.
"Tak, vyrazíme ne?" Usmál se. Chytl jsem ho za ruku, a šli jsme směrem k tučňákům.
"Hm, Tome… Kolik si měl asi holek?" Snažil jsem se navázat na nějakou konverzaci, když máme takovou dlouhou cestu před sebou.
"Rhm.. Moc ne. No, jako neměl jsem moc vztahů, spíš takový ty rychlovky… Znáš to.."
"No, jo znám. Tak v tom bordelu to ani jinak nešlo…" Zasmál jsem se.
"Billí promiň…" Políbil mě do vlasů.
"Nemáš se za co omlouvat, byla to moje hloupá otázka!" Zasmál jsem se opět.
"Nemyslím tu otázku… Ale že jsem tě nechal jít za Jess. Víš, já… Nechtěl jsem aby si s ní šel. Ona, si s tebou jen tak hrála. Neznal jsi ji moc, ale já ano. Nechtěl jsem ti nijak bránit abys s ní byl, byla to tvoje volba, a já jsem ti do toho nechtěl mluvit. V té době jsme byli pohádaní že? Když tě… unesli." Sklesl mu hlas.
"Tomí, nebyla to přece tvoje vina. Byl jsem hloupí! Moc hloupí. Měl jsem vědět že jaká je Jess, než jsem si s ní něco.. ehm… začal. Vlastně, byl jsem do ní šíleně zamilovaný, ale byl vždycky někdo, koho jsem miloval nejvíc! Víc, než kohokoliv jiného!" Políbil jsem Toma na tvář.
"A můžu vědět kdo to byl?" Usmál se.
"Eum…. Tom, Tom Kaulitz!" Zasmál jsem se.
"Toho neznám! Jaký je? Jak vypadá?" Provokoval mě.
"No, je to ten nejlepší bráška na světě! Lepšího bys nenašel. A… Mám ho rád. Moc! Je krásný, milý, hodný. Dokonalí!" S úsměvem jsem pohled nasměroval na mé nohy, a sledoval jak pravá střídá druhou.
"Aha. Tomu bráchovi závidím…" Přitáhl si mě blíž k sobě.
"Závidíš? A co prosím tě?"Zasmál jsem se.
"Tebe, lásko…" Políbil mě do vlasů. Zachvěl jsem se.
"Ale Tomí… Ty mu nemáš co závidět!" Zvedl jsem na něj pohled.
"Tak, jak myslíš. Billí, běž si stoupnout tam k těm zvláštním zvířátkům, ju? Vyfotím tě!" Ukázal na klec s malými opičkami.
"Zato? Ty nepoznáš ani opici?" Zasmál jsem se, a šel k té kleci. Udělal jsem nějakou pózu co jsem odkoukal z časopisů, a vrátil se zpět za Tomem.
"Ty nosíš po kapsách i foťák? No, chtěl bych vědět kolik se ti tamtoho ještě vleze." Stoupl jsem si vedle něj, a podíval jsem se na fotku kterou Tom vyfotil.
"No, to hlavní tam už přežívá dvacet let." Zasmál se, a ramenem do mě žduchnul.
"Tome!" Začal jsem se smát.
"Pojď, jdeme dál, ať nám ti tučňáci neutečou!" Vzal jsem ho za ruku, a táhl dál k tučňákům.

Nůďo...

12. února 2010 v 23:14 | MußiQ-May |  Catherine & Sch-Rei
Hojky, Hojky...
Po dloouhé době zase píšu xD
Takže, asi bych měla začít školou... :D
Tak, nejlepší bude začít... Ehm, automatem xD Takže...
Šli jsme s Jiřinkou a Pájínkou k automatu pro polomáčky xD No, a ještě před tím jsme šli na WCko xD ... Jiřule stála u umyvadla.. no a já taky že... :D Pájule byla vykonat svou potřebu xD xD xD
No, a ona Tam Jiřinka začala dělat s tím umyvadlem pi*oviny xD Stě pustila vodu, a začala ji tam všude 'stříkat'.. i na mě.. :D já prej "Jiři, já vím že už se nemůžeš dočkat Fabiho, až se do teb ehm..." No víte co xD A jakože došla zrovna Pájína, samozřejmě sme se jí smáli že jo... :D
A na schodech sem upa... valila keci xD
"Takže... Jiřince se Fabian pěkně uvolní do konečníku... Pájínce zase Tom do přirozrní... a mě Bill do úst..." xD Jako, sem to tam pak pořád rozebírala...
Pak sme jako nějak náhodně došli k automatu...
Pájína že "May, stoupni si pěkně do tý řady!" Samozdřejmě, že každej ví jaký jsem úchyl xD
"Ale Pají... Toe neslušné, a nechusné se postavit v řadě!" Obě prostě výbuch... xD
Pak sme kecali uplné.. nesmysli a celý den, ulné výtlemy xD
No, pak Byla Anglina... :D To učitel dával příklad, a prej "Marie is as beautiful as Bill" Jakože, já sem byla rudá až na... xD No... :D
Stě Kompliment no xD xD A Pak že "No, a kdy jedeš do toho Německa?" "No, o velkých prázdninách..." "Jo tak... To mám dost času ti dát pár poznámeček a pětek...hm?" To mě pškně nasralo xD Mi dal hned tu hodinu tři mínuska, a já že nemám ŽK, tak mi to zapíše přístí týden... saakraaa xD
Pak sem se s ním hádala... prej "Ale vždyť to máš skoro celé blbě... Mínusko dostaneš!" "Ne! Mám to celé dobře!" "To říkal jako kdo?" "To říkám jako já!" xD Ehm... Příště radši budu mlčet xD
No... A Chemie xD
O přestávce před chemii dělali kluci bordel s umyvadlem a vodou xD a oni tu vodu stříkali po zdech a já na Pájínku že "Pájí,,, Vidíš? Kluci nám postříkali zdi..." xD "No,,, vidím xD A Normálně... Vidělas to? Patrik dostříkl až do fyziky!" xD TWL.. sme tam mlely keci xD Dahl:e (Jiřinka) prej "Holky, vy ste dneska fakt nechutný!" xD A taky sme byy teda... xD

Aaaa... budu mít new botičký ^^ Ale nechce se mitam jet samotné.. si je koupit :( Newadí no xDAaaa, co dál... xD Už ani nwm no xD

Tak se loučíím xD
+Takový foto xD Ta ehm dole je Jiřinka xD A nahoře jsem Jáá xD ♥♥


Papá Šantelíííno ♥

Krankheit, Familie und die Liebe 1.

11. února 2010 v 19:45 | MußiQ-May |  Krankheit, Familie und Liebe
No, nedalo mi to moc práce xD :D ALe, no posuďte sami jak jsem to vymyslela :D


Tom
"Ah, Tomí…!"
Poslouchal jsem Billovo slastné sténání, a opatrně jsem přirážel na jeho zadeček. V téhle chvíli nás vyrušilo bušení na dveře.
"Hele! Nechcete to trochu stlumit? Aspoň odpoledne si můžete vy dva dát pokoj!" Křičel za dveřmi náš postarší soused. Takhle to chodilo každou chvíli už celý měsíc co jsme tady. Tenhle soused je pěknej otrava, a nenechá nás si chvíli užít ty naše chviličky.
"A-ano..." Zvýšeným a udýchaným hlasem jsem odpověděl. Pomalu jsem vyšel z Billa, ale v půlce jsem zastavil, a ještě jednou hodně přirazil, což mi Bill oplatil dlouhým nádherným stenem, který vyšel z jeho růžové sladké pusinky. Hned potom jsem z Bila vyšel, a převalil se vedle něj na měkoučkou modrou pohovku.

... Takhle tady žijeme už měsíc! Ale naše začátky nového společného života, byly opravdu těžké! Billí měl ještě týden nějakou malou chřipku, a bolelo ho bříško. Nejdřív jsme museli přespávat v levných hotelech. Bylo to pár deštivých týdnů.

Asi se budete ptát i na Billovu nemoc, hm? Pokoušíme se s tím nějak vyrovnat, ale jde to těžko. Ale náš sexuální život to nijak neomezuje! Při sexu aspoň používáme kondom, a to milování si vždycky nějak zpestříme! Dokonce jsme s Billem přes net nakoupily i nějaké ty 'pomůcky', a taky vždycky podle Billíkové nálady používáme barevné kondomy. Naposledy to byl fialový, a ten je Billův oblíbený! Ale taký míváme růžové, zelené, žluté, červené, oranžové, modré... Strašně moc barev! Vždycky jen podle něj, jako má náladu. Dokonce jsme se i párkrát milovali na nějakých těch neobvyklých místech. Opravdu největší zážitek bylo na lavičce v parku, kde nás sledovala jedna stará paní. Ehm... Nepříjemná situace, chtěla na nás hned volat policajty, ale my jsme rychle (i když skoro s kalhotama u kotníků) utekli! :D

Už jsme tři měsíce bez přátel a rodiny. Žijeme teď jen spolu, a samozdřejmě okolo nás spousta sousedů, kteří dokážou zkazit jakoukoliv žhavou zábavu.
Jasně že mi píšou kámoši SMSky, a pokoušejí se mi volat, dokonce i máma a její přítel mi volali, ale já všechny SMSky a hovory ignoruju. Mobil teď mám jen kdyby Bill něco potřeboval, nebo když jsem v práci, a ho už ani pozpěvovat si, nebo malovat nebaví, mi mohl zavolat! Ta moje střapatá láska opravdu krásně zpívá, a přenádherně maluje! Je to dokonalí stvoření...

Jejda, měl bych vám povyprávět asi co se za ty tři týdny změnilo.
Začal jsem vydělávat, a mám celkem slušný plat, a proto si můžeme dovolit i něco dražšího. Třeba oblečení, večere v restauracích a tak dále.
No, a nějak jsem se chtěl dostat k Billově změně, ale... No nic, takže Bill...
Billí má nový účes! Dredy! Né jako ty moje, ale takové upravenější. Má takovou delší ofinku, a nad bílímy a černými dredy mé volně rozpuštěné vlásky. No, taky že byli dražší než ty moje, ale dnešní doba, a ta, co byla když jsem sii nechal udělat dredy já, se trochu liší.
Billí teď nosí víc svůdnější oblečení, a tak se nikdo nemůže divit, že nosím o velikost větší kalhoty, a o jednu velikost menší boxerky!
Já, jsem se vlastně moc nezměnil, teda až na to, že už partner-... Partnerky? Nestřídám jako ponožky, ale mám svého doživotního Billa! Ehm... Jako ponožky? To není moc dobré přirovnání! Mám sotva pět párů ponožek, a ne že by se mi moc chtěli měnit, ale přece se tady nebudu svěřovat se svou hygienou. Ale sprchuji se! Opravdu!

Tak, ale teď spět do přítomnosti...




Huren, Bordell ... und die Liebe 9. (KONEC)

7. února 2010 v 20:46 | MußiQ-May |  Huren, Bordell... und die Liebe
Byla jsem děsně líná teď o prázdninách psát xD Ale Něco jsem dneska vymyslela :D Sice to ukončuju, ale budu psát ještě pokračování, jen pod jinám názvem ;D

Pá May♥

<Bill>
Seděl jsem nehybně, bez jediného slova, a hypnotizoval jsem Tomovu cukající ruku. Po chvilce si kleknul na zem vedle židle na které jsem seděl, a obejmul mě. Jeho letmé polibky padaly do mích černých vlasů, ale já jsem jen dál koukal do prázdna.
"Billí, lásko… To bude dobré! Společně to zvládnem, uvidíš!" Nechal jsem se utěšovat jeho slovy, a stékajícími slzami po mých vlasech.
Zorničky se mi roztáhly skoro přes celou tu čokoládu v očích, kyž jsem si vzpomněl na ten den, kdy jsem se nechal takhle pošpinit! Nemohl jsem nic dělat, jen jsem dělal to, co po mě chtěl. Nemohl jsem odmlouvat, nebo bych dostal ránu, ať do zad, nebo do obličeje, byla by stejně bolestná, ale ne více jak tohle!
"N-ne… Už to nebude dobré, Tome, už ne!" Stekla mi další slza po jemně narůžovělých tvářích. Už jsem necítil to horko, necítil jsem, že mám aspoň 39°C horečky, cítil jsem jen chlad… Chlad a bolest, která v mém těla mezi sebou bojovala, a probojovávala se až k místečku, na levé straně na mé hrudi. Do srdce! Hodně hluboko, kde oboje zůstanou navždy, a budou mi ničit poslední trosky co z mého života zůstali. Proč zrovna ke mně musel být život tak krutý? Proč ke mně? Neměl jsem úplné dětství, nebo aspoň ty doby kdy jsem dospíval. Nemohl jsem trávit čas se svým bratrem, do kterého jsem byl celá ta léta zamilovaný, i přes to všechno, že jsem ho tak dlouho neviděl. Byl to on na kterého jsem ve zlých časech myslel, o kterém jsem celá léta snil, že zase budeme spolu. A teď? Dozvím se, že jsem tak hnusně nemocný, jen kvůli jednomu člověku! Jednomu!
"Lásko, co to říkáš?" Tom si vzal mou hlavu do dlaní, a natočil si jí ke svému obličeji. Měl celý obličej uslzený.
"N-nechám vás tady o samotě…" Řekl doktor, a odkráčel pryč.
"Slyšíš Bille?" Díval se mi hluboko do očí, což pro mě v téhle situaci bylo dost nepříjemné, a proto jsem od něj odtrhnul oči, a nasměroval pohled jinam.
"Tak sakra poslouchej mě Bille! Slyšíš!? Proč mě ignoruješ?!" Křičel na mě, a při tom moc plakal. Bylo mi ho moc líto. Moc. Ale nemohl jsem se mu podívat do očí. Vždyť jsme se spolu vyspali, a já… Nemohl jsem prostě!
"Bille…" Vzlykl mé jméno, a pustil mou hlavu. Silně mě obejmul, a něco si pro sebe mumlal.
"Bille, už tě nikdy nepustím, jasný? Nikdy!" Šeptl mi do ucha. Sklopil jsem oči, a po řasách mi stekla další kapka slzy.
"Nedělej to horší Tome… Už mě ten nechutný život nebaví! Podívej se na mě, jak se mnou zachází, jako bych byla nějaká levná loutka… Ne, nebaví mě to." Pronesl jsem do jeho vzlyků.
"To neříkej lásko. To ne! Nechci o tebe přijít, chápeš? Já tě miluji Bille, a zase o tebe nechci přijít, už znovu ne!" Vzlykal.
"Tomí, já tě přece taky miluju, víc, jako kohokoliv jiného… Ale nechci tě trápit." Otočil jsem se k němu, a také ho obejmul.
"Bille, nevíš, že kdybys mi odešel, tak by jsi mi nejvíce ublížil!? Hm? Nechci o tebe už nikdy přijít, lásko…" Podíval se mi hluboce do očí, a jeho tvář se pomalu přibližovala k té mé. Naše rty se o sebe lehce třely. Jeho ruka putovala v mých černých vlasech, a moje ruce byly omotané okolo jeho ramen.
"Billí, nechceš si jít domů odpočinout? M-myslím, že za ten den, toho na tebe bylo moc." Pohladil mě svými dlouhými hubenými prstíky po rozpálených tvářích.
"D-dobře…" Vstal jsem ze židle, ale byl jsem stále moc slabý, a hned jsem upadl zpět na židli.
"Bille, si v pořádku?" Pískl ustaraně Tom.
"Nic mi není, jen jsem ještě moc slabý…" Uculil jsem se na něj. Vzal mě do náruče, a odnesl mě do sesterny.

Sestřička nám dala nějaké papíry.
"Pan doktor vám ještě určitě zavolá, aby jste se ještě dostavily." Pípla.
"Dobře. Nashledanou…" Usmál se na sestřičku Tom.
"Co že ses na ni tak culil, zlato?" Usmál jsem se, když jsme z tama vyšli.
"Ale… Sám nevím…" Usmál se, a letmo mě políbil na nosík.

Když jsme přijel domů, s překvapením byly odemčené dveře.
"Sakra!" sykl Tom. Namáhavě, se mnou v náručí otevřel dveře, a svítilo se v kuchyni. Tom mě odnesl do obýváku, a posadil mě na pohovku.
"Opovaž se něco vyvádět, rošťáku!" culil se… Jen jsem mu na to kývl, a on odešel do kuchyně.

<Tom>
Vešel jsem do kuchyně, a tam u sporáku stála máma.
"Co tak pozdě vaříš?" Přišel jsem za í, a ze zadu ji obejmul.
"Ale, nuda je tady. Můžu poznat tvou společnici?" Zasměje se, a z pánve položí na talíř dva bramboráčky.
"Mami… To není společnice! Dneska sem si přivedl jednoho kluka, a vlastně se už znáte!" Natáhnu ruce na jeden z těch mini bramboráčků, ale zastaví mě mámina ruka.
"Ty sou pro mě! Udělej si sám! A kdopak to je? Mark? Andreas? Georg?" Pomalu jde do obýváku s talířem v ruce, a zastaví se ve dveřích.
"Ne, je to Bill!" Ukážu a černé klubíčko, co se třese a sedačce.
"Bill… Bill… Žádného Billa neznám! Asi sis to nějak popletl Tome ne?" Otočila se na místě, a odešla. Bill na mě smutně kouknul. Přicupital jsem za ním, a políbil ho do vlasů.
"Neboj lásko, to bude dobré…" Usmál jsem se. Kývl, a já jsem si všimnul drobné slzičky, co mu přejížděla po tváři. Utíkal jsem za mámou do kuchyně.
"Mami! Nech toho divadla!" Sedl jsem si ke stolu naproti ní.
"Ale Tome, já to dítě neznám. Neznám žádného Billa. O jakém divadle to mluvíš?" 'Nevědomě' jedla ty bramborové placky.
"Mami! Bill! Můj bratr! Nedělej že ho nepoznáváš!" Zvýšil jsem malinko hlas.
"Ale… Bill, je mrtvý Tome. Mrtví! Chápeš? Musíš se s tím nějak vyrovnat. Mrtví, Mrtví!" Křičela na mě se slzami v očích.
"Ne Mami! Bill žije, a sedí v obýváku! No tak! Běž za ním! Víš jak dlouho na tebe čekal? To ho jen tak odstrčíš?" Vstal jsem ze židle, a řval na ni. Jen mlčky vstala, a odnesla talířek do dřezu.
"Kurva, to si říkáš matka?!" Zařval jsem snad jak nejvíc jsem dokázal, se slzami v očích!
"Co si dovoluješ se mnou takhle mluvit Tome? To je vděk za to, co všechno jsem pro tebe udělala? Ano? Tak to můžeš rovnou vypadnout!" Křikla na mě se slzami v očích, a utekla pryč!
"Však taky že jo! Doufám že budeš šťastná!" Ještě jsem za ní křikl, a sesunul jsem se s pláčem na židli. Utíral jsem si slzy, které zdobily mé tváře.
Vstal jsem ze židle, a šel jsem nahoru do pokoje. Vzal jsem si ze skříně cestovku, a naházel do ní potřebné věci. Pár triček, džíny, jedny tepláky, spodní prádlo, ponožky… Zapl jsem tašku, a šel dolů do obýváku za Billem.

"Billí, jen zanesu do auta tašku, a hned se pro tebe vrátím…" Usmál jsem se na něj. Seděl s¨tam topící se v slzách. Nebyl jsem na tom líp, ale snažil jsem se o takovou přetvářku.
Hodil jsem tašku na zadní sedadlo v autě, a utíkal jsem do domu pro Billa.
"Tomí, p-proč mě máma nenávidí?" Omotal mi s pláčem ruce okolo krku.
"Lásko, ona tě miluje, ale už nevěří po těch letech…" Vzal jsem ho do náruče a nesl ho do auta. Posadil jsem ho na sedadlo spolujezdce, a já jsem si obešel auto, a nastoupil jsem také. Pustil jsem rádio, a jeli vstříc něčemu novému. Někam, kde začneme spolu úplně od začátku!

I'm Sorry... :D

7. února 2010 v 14:10 | MußiQ-May |  Designy
Omlouvám se, ale jsem děsně líná napsat nějakou povídku nebo jakýkoliv článek :D Přes prázdniny jsem děsně zlenivěla, a nemám napsaný ani řádek :D Ale až bude škola, tak si myslím že budu zase psat... :D Takže možná se dneska pusím aspoň do Huren... :))

Taaak, zatím Papáá :D

Btw.... :D New dess, ale není nic moc, takže tam asi zase hodím zen od Antichrist ;)


Bühne, Gesang, Musik und ...?

4. února 2010 v 2:07 | MußiQ-May |  Sch-Rei - oneshot
Vrrr... Tuhle jednodilku jsem psala jen tak z nudy, ale doufám že se bude líbit ;D Je napsaná pro Antichrist a Gabrielle ♥ Taak holky, snad se vám bude líbit ;) =o**Je to taková ta úchylná povídka xD Tak mě někdy přepadne úchylná nálada... :D

Zářící reflektory, davy fanynek, sta transparentů, desítky plyšáků, které nás na pódiu zahrnují, několik kousků dívčího spodního prádla… Takhle to zde vypadá, ale nic z toho nevnímám. Vnímám, jen ty rty, které ze sebe vypouští krásné a čisté tóny, a úžasná slova. Rty, které mám čest každý den líbat, kterých se mohu každý den něžně dotýkat. To krásné dokonalé tělo, které se lehce pohybuje, mě nenechává chladným. Jak jemně kroutí zadečkem, a nevědomě ho zlehka našpuluje na mou stranu, což mě úplně dostává. Začínají se mi na čele rosit kapičky potu, a kytarou se snažím stlačit svůj klín na jeho přirozenou polohu. Před sebou mám stojan s mikrofonem, do kterého musím za pár sekund odječet s Geirgem slovo "Noise" , které od nás dvou nezní tak dokonale jako od něj! Od Billa! Má tak sametový jemný hlas, skoro jako dívka, ale milionkrát hezčí než jakákoliv holka n světě. Jako bych byl celí z ledu, a pod jedním slůvkem co vypustí ze svých narůžovělých plných rtíků, lehounce potřené leskem na rty, roztál. Jeho osoba ze se mnou dokáže cokoliv! Pohled do jeho čokoládových očí, jako by mě v té čokoládě chtěl utopit, tak hluboký je pohled do té mléčné, někdy až hořké ale přitom slaďoučké čokolády. Sleduji jeho pohyby, které mě čím dál více rozpalují.
"Noise!" Pípnu do mikrofonu, a sotva popadám dech, mé oči opět vyhledají Billův zadeček. Při dalším "Noise" v tom nechám Georga samotného, protože nejsem schopen jediné hlásky.Jen si dokola pro sebe šeptám "Bill… Bill…" Představa jak jsem rozpálený teď, a jaké to bude večer po koncertě, mě donutí k hlasitému vydechnutí, což zachytí mikrofon, ale já to ignoruji, a dál se věnuji svým myšlenkám, a představám. Bill jako naschvál zase zakroutí zadečkem, a začne se svižněji pohybovat. Když se na mě otočí tak to nevydržím, a vyjde ze mě dlouhý sten. Davy lidí před pódiem na mě nevěřícně zírají, ale já si hledím svého… Billa! Po písničce byla Billem ohlášená krátká přestávka, a já jsem myslel že už to nevydržím. Všichni jsme odběhli do zákulisí. Vzal jsem Billa za ruku, a odtáhl jsem si ho do šatny. Vpil jsem se mu do rtů, a začal ho hluboce líbat, což mi oplácel. Držel jsem ho za zadeček na který jsem se celou dobu tak moc těšil!
"A-ani nevíš jak si mi chyběl, lásko…" Šeptám do polibků, a couváme ke zdi.
"Ale vím, Tomí…" pípne, a já už z něj sundávám kalhoty, za kterýma jdou hned i boxerky. Otočím si ho k sobě zády, on se zapře o zeď a trošku roztáhne nošky. Bez varování do Billa vstoupím, a začnu přirážet. Oplácí mi to dlouhými a nádhernými steny.
"Ah, Tomí… jo, lásko…" Sténá, a já si každé slovíčko nejvíc užívám! Zrychluji přírazy, a Billovy steny jsou hlasitější. Zajedu rukou do jeho klína, a začnu pohybovat rukou. Přetočím siho, aby byli obličejem ke mně, a jeho i když krásné steny umlčím dlouhýma hlubokým polibkem. Zrychluji jak pohyby rukou, tak přírazy do stejného rytmu, a odlepím se pusou od Billových měkoučkých rtíků. "Aah… Bože, Bille!" Nahlas zasténam, když e do Billa uvolním. Nevystupuji s něj, a ořu ho zády o zeď. Rychle kmitám rukou v jeho klíně, a on sténá slastí. Drží se mě za ramenu, má zavřená víčka, a otevřenou pusinku plnou bílích perliček, které jsou pevně semknuté, ale i tak přes ně vychází líbezné sténání.
"Ww, jo, lásko…" Při posledním stenu cítím v ruce teplou tekutinu. Vyjdu z něj, a hluboce ho začnu líbat, když někdo zaklepe na dveře
"Kluci, nechtě toho co právě děláte! Musí běžet zpátky na stage!" Ozve se za dveřmi Geo. Oba se bleskově oblečeme, a utíkáme na pódium. Řev fanynek, oslepující reflektory, zvuk bubnů, baskytary a elektriky… Nic takového se mu nemůže vyrovnat! Dal bych vše za něj! Jediné co jsem kdy v životě potřeboval, potřebuji a budu potřebovat, je můj malí bráška… Bill… Bill Kaulitz!