Zákon nebo láska? 1.

31. července 2010 v 21:08 | Katt & Sch-rei |  Zákon nebo láska?
Dávám sem první díl této povídky, jak jsem psala odpoledne;) Pište prosím komentáře, alespoň díky Anett - což je zbrusu nová autorka;) Katt^^


"Mami, chápeš, že nepojedu do nějakýho posranýho kláštera?" Vykřikl dredatý chlapec ze zadní části auta. Představa, že bude trávit část života mezi mnichama, se mu opravdu nelíbila...
"Nehodlám se s tebou o tom více bavit, Thomasi." řekla Anett ze sedadla spolujezdce a na svého syna se ani nepodívala. "A vyjadřuj se laskavě slušně." dodala a dál se dívala na ubíhající cestu.
"Tak jsem nakreslil pár obrázků na zdi. Se snad tak moc nestalo... Aspoň jsem je zkrášlil." odfrknul Tom a nasadil si do uší sluchátka. Bylo mu jasné, že celá debata je bezpředmětná stejně tak jako každá na téma klášter. Hovořil o tom s rodiči už milionkrát a ani zdaleka to nevypadalo tak, že na vše zapomenou...

"Zasranej klášter." ZamumlalTom, a poslouchal dál svojí mp4. Vůbec nechápal, jak může mít tak vyšinuté rodiče. Nikam nechce. Vůbec si neumí představit, co tam bude dělat. O takových klášterech slyšel jen v televizi a to jenom málo.
"Myslím si, že se ti tam bude moc líbit Thomasi." Usmála se jeho matka Anett a dál se koukala ven z okénka.

***

Černovlásek vyhlížel z okna. Povzdychnul si. Vezou sem dalšího nového člověka. Nechápal, proč dělají z kláštera nápravné středisko... Pro každého měla být čest trávit tady svůj život. Podle toho co slyšel, tak dredatý chlapec sem opravdu nechce. Zakroutil nad tím hlavou a vyšel ven na velkou zahradu. Každý den má někdo jiný na starosti přijímání nových 'mnichů'. Dnes to má na práci on.
"Dobrý den." Usmál se Bill na dredovi rodiče. Chtěl na ně zapůsobit co nejmilejším dojmem. A koneckonců, on takový i byl. Ke všem se choval slušně, téměř nad ničím neohrnoval nos. Vychoval ho takhle klášter... Bydlel zde již od dětství.
"Dobrý den." Pozdravili dvojhlasně Tomovi rodiče a též se usmáli.
"No nazdar." odfrknul si Tom. Přece nebude zdravit 'Dobrý den' určitě stejně starého kluka jako je on sám. Už teď se mu tady nelíbilo. Věděl, že chce odsud pryč... Tom si černovláska prohlížel. Nechápal, jak on tady v tom klášteře, nebo jak se tomu vůbec říká může být…
"Uhm, já jsem Bill." Představil se černovlasý chlapec a natáhl k ženě svoji ruku. Potřásl si s ní a stejně tak i s mužem. Stále měl na tváři úsměv.
"Já jsem tady, abych vás odvedl k ředitelovi tady celého objektu," rozmáchl Bill rukou a ukázal tak na všechny kamenné budovy. "pojďte za mnou." řekl a dal se do chůze. Šel k hlavní budově. Otevřel dveře a nechal projít celou rodinu. Všichni mlčeli. Bill neměl co říkat a Tom s rodiči nevědělii co říkat...
"Dobrý den. Já vedu tu rodinu." Bill zaklepal na dveře a vlezl do nich jako první. U stolu seděl ředitel staršího věku.
"Pojďte dál," pokynul skoro plešatý muž a zvedl se od stolu. Na Tomovi rodiče se usmál. "Bille, tobě děkuji. Teď si vezmi Toma a ukaž mu to tady." usmál se a přešel k rodičům. Dal se s nimi do řeči.

Dredatý chlapec stál za dveřmi jako tvrdé Y. Vůbec se mu to tu nelíbilo. Všechno
to tu bylo starodávné, nejraději by to tu posprejoval svými graffiti, hned by to bylo zajímavější. Nad tou představou se usmál. Rodiče nevěděli, že si do batohu přibalil pro něho nezbytnou věc a to spreje. Je to tu přeci tak velký, takže když si tu udělá jeho malou značku, nikdo si toho nevšimne.. Dumal nad tím jestli to tu bude tak jako ve škole, protože si to vůbec nedokázal představit. Najednou se dveře otevřeli a z nich vyšel ten černovlásek, kterého už Tom viděl..
"Ehm... Pojď se mnou. Já ti to mám tady ukázat." Řekl Bill a ze dveří vyšel. Bude to opravdu těžké. Ten kluk rozhodně nevypadl jako někdo, koho to zajímá... Povzdechnul si.
"Nikam s tebou nejdu. Prostě mi ukaž kde budu spát a kde jsou hajzly. Víc nepotřebuju," odfrknul Tom. Neměl v plánu promenádovat se tady s tím zjevem, u kterého nejde ani poznat zda je chlapec nebo dívka. Protestně se zastavil a ruce založil na prsou. Černovlasá osoba neměla v plánu se zastavit...
"Něco jsem ti řekl. Nebudu chodit jak trotl tady po tom blázinci." Tom nebyl zvyklý na to, aby ho někdo ignoroval tak jako teď... Vždy bylo podle něj. Byl vůdce.
"Ne," Zakroutil Bill hlavou. Věděl, že to bude dlouhý den, ale nic s tím nemohl udělat. Musel splnit své povinnosti. "já ti to tady ukážu a pak budeš mít pokoj, ok?" řekl. Znělo to spíš jako rozkaz, než jako otázka. Dal se znovu do chůze a zmizel v jedné budově.

"Na to ti kašlu." Řekl Tom a na místě stál ještě nějakou chvíli. Po chvíli si ale uvědomil, že jaksi černovláska nikde nevidí. Zamračil se.
"No to je super. Opravdu… Nakonec budu spát někde ve sklepě, protože nenajdu pokoj To je doopravdy hezký." Zamumlal Tom a protočil očima. Začal chodit celým klášterem a po nějaké době si uvědomil, že se ztratil.
"Tak jdeš nebo c-co?" Otočil se Bill, ale místo dreda viděl prázdnou chodbu. "Panenko Maria. Kde zase je?" Rozhodl se ho zkusit najít. Tohle opravdu nebylo možné. Každý normální se ztratí jednou a on se stihnul za tak krátkou chvíli ztratit podruhé...
Tom se pokoušel otevřít okno. Potřeboval si akutně zakouřit. Okno bylo staré, takže musel použít více síly. Nakonec se to podařilo, ale ouha. Okno vypadlo.
"Do prdele." vykřiknul a díval se z bývalého okna dolů. Bylo roztříštěné na milion malých kousíčků.
"Můžeš mi vysvětlit, co tu vyvádíš?" Zeptal se Bill. Slyšel ránu. Byl si jist, že ji vytvořil Tom. Nikdo jiný se tady nyní nenacházel.
"Vypadlo to." pokrčil rameny Tom a dal se dál do chůze. To poslední co chtěl vysvětlovat bylo rozbité okno.
"Stejně je to  už starý, potřebovali byste tu pořídit nový okna," pokračoval s klidem dred a otočil se zpátky na černovláska. "a teď mi už konečně ukaž ten můj pokoj. Opravdu mě nebaví tu chodit jak idiot. Potřebuju si zakouřit." zafuněl a podupával nohou.
Černovlásek se pořád koukal s otevřenou pusou do kořán na rozbité okno. "Thomasi! To okno je tady už stovky let proboha!" Chytnul se za vlasy a přemýšlel nad tím, jak to asi tak bude vysvětlovat.
"Vidíš, takže se nic nestalo, když to okno vypadlo." pokrčil Tom s ledovým klidem rameny. Nechápal, co ten černovlasej vidí na starých oknech, které ani nejdou otevřít.
"Pokoj ti ukážu, ale rozluč se s tím, že si zakouříš. V každém pokoji je deset lidí a pokud se nemýlím, kouřit smíš až od osmnácti, ne?" Vytáhl Bill obočí. Kouření byla jedna z věcí, kterou opravdu nesnášel. Vedl Toma do příslušného pokoje a vybral raději cestu, na které nemohl nic zničit...
"Kouřím už od čtrnácti," zaxichtil se Tom "ehh… A budu si kouřit kde chci, ty mi v tom fakt nezabráníš, kvůli tobě se nebudu omezovat." Tomovi bylo do smíchu. Prý od osmnácti, tady jsou fakt dost ujetý pravidla… On je rozhodně dodržovat nebude, nikdy nedodržoval pravidla, tak proč by měl teď? Pravidla jsou prý od toho aby se porušovali ne?
"Tak tady se z kouřením můžeš rozloučit, o to se postarám." řekl černovlásek...
"To bych chtěl vidět jak." Odrknul si Tom. Nikdo mu nic nebude zakazovat a zvlášť ne tuten černovlásek. Jestli si myslí, že má z něj a z jeho výhružek nahnáno, tak se spletl...
"Počkej si a uvidíš. Teď pojď za mnou a tu krabičku mi odevzdej." řekl rázně čenovlásek a vešel do místnosti, kde bylo ložní prádlo. Podal Tomovi prostěradlo, povlečení na peřinu a na polštář. Vše bylo naškrobené, sněhově bílé.

Tom si vše co mu Bill podal vzal a protočil očima.
"A když ti ji nedám? Co uděláš? Pošleš na mě pána Boha aby mě potrestal? Fakt se tě bojím." Zasmál se Tom, přišlo mu to tak směšné… Je mu sedmnáct a kouřit si může jak chce, i jeho matka i otec to vědí. Ne že by z toho byli nějak nadšení ale Tom má svoji hlavu a dělá si co chce. Nemohl by žít v Klášteře. Přijde mu to tak hrozné. Žádné párty, prostě nic... Musí odtud rychle vypadnout, prostě nejrychleji co to půjde. Nebude tady! Prostě nechce.
Černovlásek zavrčel. Takové řeči o 'svém'pánovi opravdu nenáviděl. Nenávistně se podíval na Toma. Dred byl silnější, věděl, že proti němu nemá nejmenší šanci.
"Pokud mi je nedáš, tak můžu jednoduše zajistit, aby jsi měl svůj pokoj ve sklepě, kterej je plný krys." Ušklíbnul se Bill a na Toma se nepodíval. Mířil svoji chůzi dál do pokoje, ve kterém měl bydlet Tom.
Naneštěstí to byl pokoj, který obýval i černovlásek...
Tom šel za Billem a z plných plic se zasmál.
"Jo? A víš že mi je to úplně u prdele? Já si klidně odtud zdrhnu, protože mezi takovýma cvokama jako si ty rozhodně nebudu. Ty se běž radši s těma tvýma kumpánama modlit k tomu Ježíši a mě nech bejt." Řekl dred Billovi a kráčel si vedle něho. Nechápal takové lidi. Věděl, že prostě bůh neexistuje. A ti co v něj věřili byli podle něho vyšinutí…
Tohle už bylo na Billa opravdu moc. Prudce se otočil a zadíval se Tomovi nenávistně do obličeje. Z očí mu sršely jiskry zlosti. Bylo tady už pár případů jako je Tom, ale nikdy to nebylo až takhle extrémní.
"Tak se podívej chlapče. Já nemůžu za to, že jsi debil a musíš tady bejt. Pro každého má být čest, bydlet v klášteře a ne, že bude vše okolo toho jako ty zesměšňovat. Ok,chápu, že tě to nezajímá, ale vyjadřuj se slušně. Víc se po tobě nechce." řekl Bill na jeden nádech a odfrknul si. Otočil a rychle vyběhnul zakulacené schody do 'věže'.
"No jooo, prosím tě." Dred se uchechtl ale teď byl ještě více zmatený. Nevěděl, kde má pokoj. Asi to doopravdy vypadá, že bude muset být ve sklepě.
"Po-počkej přece." vykoktal ze sebe Tom a běžel i s povlečením v ruce a s batohem na zádech za Billem. Utíkal po opravdu debilních schodech nahoru za ním, nehodlal se zase ztratit. To fakt ne.
"Přece se nebudeš bavit s cvokem." odfrknul Bill a pokračoval v cestě. Nohy měl dlouhé, takže byl rychlejší jak Tom. Schválně si vybíral cestu, aby se Tom ztratil a potřeboval ho. Byl rozhodnut, že mu pomůže jedině v případě, že odvolá toho cvoka....Nikdo s ním takhle jednat rozhodně nebude!
Tom se zastavil na schodišti a vydechnul.
"Tak sakra promiň. Mohl bys mi prosím ukázat ten pokoj?" zamumlal Tom, ale tak nahlas, aby ho Bill slyšel. Nerad se omlouval. Přímo to nesnášel, vlastně se nikomu nikdy neomlouval, nechtěl...


Autor: Katt & Anett. S
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Četl/a jsem povídku Zákon nebo láska

100% (11)

Komentáře

1 kikisecek10 kikisecek10 | 31. července 2010 v 21:13 | Reagovat

ahoj pomůžeš pls jak mam dát ikonku pod rubriky v menu odpoved mi napiš pls na email kikinka8855@seznam.cz byla bych ti moc vděčná prosím

2 kATT kATT | 31. července 2010 v 21:19 | Reagovat

[1]:
Nepomůžu;) Toto není blog, kde ti poradíme;D Hledej jinde,zlato;D

3 Danchen Danchen | 31. července 2010 v 21:21 | Reagovat

Dobre holky :)) POkracko :)

4 Anett. S Anett. S | 31. července 2010 v 21:48 | Reagovat

[3]: Děkujeme. :)

5 lulu kaulitz lulu kaulitz | 9. února 2012 v 16:37 | Reagovat

kdy se bude pokračovat hořim zvědavostí a netrpělivostí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama