No one is innocent 1. - Chocolate love 16.

22. února 2011 v 17:07 | Katt & Sch-Rei |  No one is innocent 1. - Chocolate love
no one...

"Okamžitě si běž umejt pusu! A vypláchni si jí! Vyčisti si zuby! Tfuj! Že se nestydíš!" křičí na mě. Ale… Já absolutně nechápu proč? Proč na mě křičí kvůli tomu, že se máme s Danielem rádi? Zakroutím hlavou a zase se na ní trošku usměju.
"Jednou se s Danielem vezmeme. A budeme rodina. Já budu maminka a on tatínek," zasním se. Jo, tohle mi Daniel říkal v mém domečku. Ze snu se do reality ale probudím. Máma mi dala… Facku? Chytnu se za tvář a začnu vzlykat. Bolí to a štípe to.
"Nevezmeš se s žádným Danielem! Nejsi buzerant! A vůbec! Do konce měsíce nevyjdeš z domu!" Nejsem bu co? Nerozumím matčiným slovům. Zakroutím hlavou. Jdu pomalu dovnitř do domu. Po tvářích mi tečou malé, slané slzy.  

*konec flashbacku*

Och bože… Vzpomínky jsou tak živý, že mi po tvářích tečou slzy. Koukám do stropu a nechám je stékat. Stejně vím, že jen tak nepřestanou. To, co mi máma už v dětství řekla a udělala, mě poznamenalo na celý život.


"Zlato? Billi... Proč... Proč pláčeš? Kvůli tomu?" řekne opatrně a tiše. Podívá se mi s ustaraným výrazem do očí a pohladí mě po tváři. Vydechnu. Kdyby to bylo jen tohle…
"Ne. Vrací se mi nějaké… Nepěkné vzpomínky," zavzlykám a víc se k němu přitisknu. Potřebuju cítit něčí… Tělesnou blízkost. Ne něčí. Tomovu tělesnou blízkost. Pevně mě k sobě přivine, obejme. Začne mi jezdit rukou přes záda, trošku se mnou kolíbá.
"Ššššš... To bude dobré, uvidíš. Neplakej," šeptá. Začne dokola útěšně šeptat moje jméno do mých vlasů. Zakroutím hlavou. Kéžby to dobré bylo.. Přemýšlím. Mám mu to říct.. Nebo nemám? Kousnu se do rtu.

"…A od té doby prostě… Je všechno takhle," vydechnu a dopovídám. Řekl jsem mu to, na co jsem, myslel. Zabořím hlavu do jeho krku.


(Tom)

Chvilku jenom mlčím a dál Billa v náručí hlazením utěšuju. Zabodnu pohled někam do země a přivřu oči. Je mi ho opravdu strašně moc líto. Něco málo jsem o jeho mamce zjistil, nebyla to moc příjemná záležitost.
"Broučku, já... Mě je to tak strašně moc líto," zašeptám mu do vlasů. Chci, aby věděl, že to myslím vážně.
"Tomi, víš jak to bolelo od mámy… Když jsem byl malý a řekla mi, že jsem buzerant? Ani jsem nevěděl, co to slovo znamená. Trestala mě kvůli jedné nevinné puse," zavzlykal a ještě víc mě obejmul. Je divné, že má v tak hubeném těle tolik síly.
"Víš, já tě chápu. Ne, nevím, jaké to je, nikdy jsem si nic takového opravdu nezažil, ale dokážu si to představit..." začnu něco drmolit. Já nejsem moc utěšovací tip, ale Billovi bych tak strašně rád doopravdy pomohl. ale... nevím vůbec jak. "Prosím, zlato... Já bych ti strašně rád pomohl, ale vůbec netuším jak. Nechci, aby ses trápil..." zašeptám a pevně ho obejmu
"Těším se, až budu plnoletý a odstěhuju se odsud," snaží se pousmát, ale já poznám, že ten úsměv... Není upřímný. Snažím se trošku pousmát. Nechtěl jsem, aby se dneska Bill trápil, ne dnes. Vlastně ani nikdy jindy, úsměv mu sluší víc než smutný obličej a slzy. Přemýšlím nad tím, jak ho utěšit... pohladím ho po vlasech, vjedu do nich prstama.
"Uvidíš, že bude fajn. Nechci, aby ses mi trápil, Bille. Udělal bych co bys potřeboval, aby ti bylo zase líp," řeknu potichu, pořád ho objímám. Políbím ho na tvář.
"Dobře. Mohl bych.. Si zase na tebe prosím lehnout?" Přikývnu a pomalu se s ním položím do peřin. Začnu ho hladit po zádech. Přivřu oči. Mám zvláštní pocit, ale tentokrát ne ten, jaký jsem měl v kuchyni, když jsme se s Billem ... no, políbili. Jiný. Nevím, jestli je teď dobrý. On se jen usměje a zase se vyhoupne na mě tak, jako už dneska párkrát. Tlačí svým tělem na mé a hladí mě po boku.
"Mmm... mám tě rád," zašeptám a políbím ho a krk. Tulím si ho k sobě. "Chci, abys to věděl... a hlavně na to nezapomněl..."
"Jsem do tebe zamilovaný," odvětí mi a lehce mě začne líbat na krku. Dotýká se svými rty… Tak moc něžně. Opatrně. Láskyplně…
"Mmm," spokojeně vydechnu. Jezdím mu rukou lehce po zádech, zajíždím do vlasů nebo ho pohladím po zadečku. "Já vím... Já do tebe taktéž."
"Když jsem s tebou, zapomínám... Téměř na všechno. Vzbuzuješ ve mě strašně krásné pocity, l-lásko," řekne klepajícím se hlasem.
"Mmmm... Lásko," zopakuju po něm a pohladím po tváři. Musím se usmívat, je strašně roztomilý, krásný. Znělo to od něj tak... Jemně, krásně?


(Bill)

Hladím ho po tvářích, po bokách, po břiše, Hladím ho všude, kde dosáhnu. Opravdu mě fascinují všechny svaly, co má na těle. Je s nimi opravdu nádherný. Ne... Byl by nádherný i bez nich. Je nádherný u srdce. Jeho povaha je překrásná...
"Nejsi unavený?" zašeptám mu do ucha a políbím ho na něj. Ve světle svíček je snad ještě hezčí. Nevinnější... Tom pomalu přivřel oči, spokojeně se usmíval a pohladil mě konečky svých prstů po stehně, po kterém vyjel až po paži ke krku. Vjel prsty do mých vlasů. Jeho rty věnovali mým něžný polibek. Uvolněně vydechnu a spokojeně zavřu oči. Hladím ho a spokojeně se usmívám.
"Budu usínat v tvém náručí a ty mě nepustíš, ano?" líbnu ho do koutku úst na pierc.
"Nepustím, ani kdyby jsi chtěl. Kdybych nemusel, nepustil bych tě nikdy... Líbí se mi být takhle s tebou..." vydechne mi proti rtům na které mu políbí. Zase začne jezdit rukou pomalu
jemně po mých zádech.
"Nikdy… Absolutně nikdy nechci být sám. Bez tebe," řeknu tak jak nejupřímněji dovedu. Yeah. Je to pravda. Chci s ním strávit zbytek života.
"To já taky ne, Billi," šeptl Tom a přejel dlaní po celé délce mých zad. "Víš, co by... bylo krásné? Zastavit v tuhle chvíli čas. Je to krásné... Svíčky, noc... atmosféra, a... hlavně ty," řekl tiše a něžně poslední slovo s tím, že mě políbil. Přikývnu na souhlas. Nemůžu nesouhlasit, protože má pravdu. Všechno tohle je opravdu strašně moc nádherné... Jenže kdy to zase bude takové? Nepoštěstí se tolikrát, abych byl doma úplně sám. A to, že bych spal u Toma já... Je nemožné.
"Je to krásné. Jenže... Na hodně dlouhou dobu budeme mít s tímto utrum," řeknu a políbím ho na rty. Nechci na to myslet teď. Ne, když jsem s Tomem a užívám si ho.
"To se nějak zvládne," odpoví a usměje se na mě, olízne si rty.
"Ne. Nezvládne. Doufám... Že budeme moct být spolu alespoň přes den, víš," pohladím ho po tvářích a zavřu oči. Propletu s ním prsty a otřu se mu o tvář svojí. Následujícně se mu svým tělem otřu o jeho. Pohladím ho po rtech a políbím ho.
"Zlato? Bude to dobré. I když to možná nebude lehké, bude to fajn. I kdybych měl pro to dělat cokoliv, prát se za to, za tebe.. Chci, aby ses cítil dobře, aby.. jsme mohli být spolu," šeptá a já se mu při tom otírám o rty. Na oplátku se on tře jemně o mé tělo svým, jako já před chvílí. Stiskne mi ruku. Oh... On by se za mě i pral. To je tak nádherně řečeno. Usměju se na něj a pohladím ho po boční straně stehna. Snažím se mu věřit. Chci být s ním. Vždycky a pořád.

Autor: Catherine & Sch-Rei
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Četl/a jsem povídku No one is innocent 1. - Chocolate love

^^

Komentáře

1 MisQwa Kaulitz MisQwa Kaulitz | Web | 22. února 2011 v 17:20 | Reagovat

krásnej blog :)

2 Pea Pea | 22. února 2011 v 17:32 | Reagovat

pěkné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama