Side by side 3. 1/2

15. června 2011 v 19:26 | Katt & Sch-Rei |  Side by side
Autor: Catherine


BILL
Už dobrých patnáct minut sedím ve třídě. Mé místo je v prostřední řadě, v poslední lavici. Nejen, že se sem perfektně s vozíčkem dostanu, ale mám tady navíc perfektní výhled na celou třídu, tudíž vím, kdy a kde se co děje. Opravdu si stěžovat nemůžu.

Nakrčím nervózně obočí. Je 7:50 a zvoní. Za deset minut začíná vyučování a můj nejlepší kamarád Fabian ještě ve škole není. Známe se od dětství. Přesně si pamatuji den, kdy jsme se potkali. Byl jsem s rodiči na dětském hřišti a hrál jsem si na pískovišti, když tam přišel. Půjčovali jsme si navzájem bábovky a kyblíčky. Od té doby jsme se přátelili jak my, tak naši rodiče. V osudný den nehody se mnou Fabian nebyl, což na tom bylo to nejhorší. Ne, že bych si přál, aby se mu něco stalo něco podobného co mně, to v žádném případě. Vadilo mi to proto, že se tím trápil snad ještě více než já, je-li to vůbec možné. Skoro celý půlrok si vyčítal, že mě na party pustil samotného.


"Bille, máš ten úkol z matiky?"
Pootočil jsem hlavu do strany, abych spatřil blonďaté kadeře spolužačky, sedící vedle mě přes malou uličku. Pousměju se na ní a kývnu. Nemám důvod úkol křečkovat ve svém sešitě. Držím se přísloví: "Jednou pomůžu já tobě, poté ty mně.". Navíc Rebece jde biologie mnohem lépe než mně, takže se mi pomoc vrátí.
"Samozřejmě," sáhnu do černé tašky přes rameno a vyndám modrý velký sešit na matematiku. Dám ji ho do natažené ruky, nezapomenu si u toho prohlédnout její upravené nehty.
"Díky," usměje se a sešit s úkolem položí na stůl nad ten svůj. Přikývnu a natočím se zase tak, abych měl perfektní výhled na dveře. Zajímalo by mě, kde je Fabian. Nepsal mi esemesku, že by se měl někde zdržet, ani ne že je nemocný. Tudíž by měl dneska přijít do školy normálně.
"Já jen…" nakloní se ke mně ještě Rebeca. Ah, pravděpodobně nemůže zadaný úkol v sešitě objevit.
"Úkol je z druhý strany. Nechtěl jsem, aby se mi to pletlo v poznámkách."
"Dobrý den, studenti."
Všichni, kromě mě, se začnou hromadně postavovat. Jenom střelím pohledem ke dveřím, abych zjistil, jakou hodinu máme jako první. Vydechnu, ve dveřích stojí profesorka Krabapplová. Malá, otravná babka, která má nose obrovskou bradavici a brýle s velkými obroučky. Nepříjemnější člověk snad už nemůže existovat. Naštěstí ji máme jen na chemii, kterou máme jen jednou týdně - ve středu první hodinu.
Fabian pořád nikde. Doufám, že je v pořádku a jen se někde zdržel.
Bílé dveře od třídy se po lehkém zaklepání otevřely. Nakrčím obočí, že by Fabian poprvé zaspal a nedal mi to vědět…? Divné.
"Dobrý den, paní profesorko. Já se omlouvám, zaspal jsem."
Sametově jemný hlas, poznal ho, i kdyby do mě střílelo milion vojáků, ve snaze zabít mě. Hlas patřící Fabianovi je pro mě jako rajská hudba. Nepovažuju ho jen za nejlepšího kamaráda, nýbrž za svého bratra - dvojče. Položil bych za něj život, kdyby si to přál, udělal bych cokoliv.
"Fabiane, máte štěstí, že je to na moji hodinu vůbec poprvé, co se to stalo. Posaďte se a ať se to už nestane nikdy, rozumíte? Nemáte budík?"
"Opravdu se omlouvám," hlesne kamarád a jde ke mně dozadu. Dívá se to země, jakoby ho snad něco trápilo. Eeeh?
"Ahoj Billy," naklonil se s pozdravem na jazyku ke mně, aby mě líbnul na tvář stejně jako každé ráno. Zdravíme se takhle odjakživa. Pousměju se, když cítím jeho rty v lehkém otření o moji tvář. Natočím k němu obličej, zadívám se mu do očí.
"Ahoj. Kde jsi byl, Fabi? Měl jsem strach, nenapsal jsi mi, co se stalo, proč tady nejsi," ustaraně vytáhnu obočí. Možná vypadám jako matka, ale opravdu jsem měl velký strach. Uvnitř žaludku jsem cítil podivně stahující pocit.
"Řeknu ti to o přestávce, ano?"
"Dobře, ale slibuješ?"
"Slibuju."
"O malíček?" zasměju se a kouknu na něj, začne zvedat malíček, aby se slib mohl zpečetit. Zvednu svůj a zaháknu ho za ten jeho.
"Yeah, klidně o oba," zasměje se a malíčky nám stiskne. Musím se taky začít smát. Ačkoliv nám je oběma 19, chováme se pořád jako děti - ne, že by mi to vadilo, obzvláště v přítomnosti Fabiho.
"Chlapci v poslední lavici, pokud látku zvládáte i bez mého výkladu pojďte nám to předvést před tabuli."
Hluk ze zbytku třídy utichl společně s větou nerudné profesorky. Zakroutím hlavou a mezerou se na ní podívám.
"Omlouváme se, už budeme potichu," pousměju se a propletu prsty na obou rukách. Prokřupnu si je. Naštěstí ji omluva stačí, jsem rád, že nás před tabuli opravdu nevzala. Nestojím o zbytečnou pětku.
**
"Povídej," pousměju se na Fabiana, jakmile zazvoní a profesorka ze třídy odejde. Nevypadá na to, že by se mu do rozhovoru zrovna chtělo, přesto, že mi ho slíbil.
Cítím, jak mě sjel pohledem hned na to se rozhlédnul po třídě. Pozoruju ho z profilu, vidím, jak si kouše ret. Též poklepává nohou, dělá to vždy, když je nervózní.
"Fabi…?" nakrčím obočí. Nevnímá mě, nereaguje. Jakoby tady seděla jen jeho tělesná schránka a zbytek těla byl němý.
Napadá mě spousta věcí, co se mohla stát, přesto nevím, jaká je ta správná a bez odpovědi se to ani samozřejmě nikdy nedozvím. Vypadá jako v transu. Rty se mu chvějí, aniž by z úst vypustil byť jen jedinou hlásku. Čelo má celé orosené potem, má husí kůži.
"No tak," lehce s ním zatřepu, aby se probral. Může mu být nepříjemné se o tom bavit tady ve třídě? Možná… Ale proč se teda chová takhle… zvláštně?!
"C-co? Tati, já to hned uklidím, hlavně mi už prosím neubližuj," zašeptal zoufale a zároveň prosebně Fabian. Moje oční víčka se urychleně rozpohybují v rychlém pohybu mrkání, na čele se mi vytvoří podlouhlá vráska údivu. Nechápu to, táta mu zase ublížil? To jen kvůli němu se takhle opozdil? Vím, jaké to má Fabian doma s otcem, co se tam děje, ale tohle už opravdu překročilo i nejvyšší meze.

Autor: Catherine
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čtu povídku 'Side by side'

:) 100% (17)

Komentáře

1 Diana Diana | Web | 16. června 2011 v 14:21 | Reagovat

Ten fabian sa mi nepáči! Raz bol v telenoveele chlap sa volal fabian a bola to riadna sviňa a mám nutkanie si ho predstavovať aj tu :D bleh :D

2 Pea Pea | 17. června 2011 v 16:50 | Reagovat

Super 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama