Prosinec 2011

Gynekolog

31. prosince 2011 v 21:47 | Catherine & Sch-Rei |  Catherine & Sch-Rei - oneshot
Tak když je ten Silvestr, tak ještě jedna :D podobnýho rázu, ze stejného dne. ;D

Autor: Catherine & Sch-Rei

Bill: Stojím v čekárně u gynekologa. Nemůžu se posadit xD Všichni blbě čumí, ale to neřeším...

Sestřička: ,,Další prosííím," houknu.

Bill: Konečně. Vlezu nedočkavě do ordinace.

Sestřička: ,,Tak, kde máte paní?" rozhlížím se okolo něj.

Bill: Skousnu si ret. "Jsem tu já jako pacient."

Sestřička: ,,Ah..." zakroutím hlavou. ,,Dneska jsou takové operace hold v módě," vydechnu. ,,Jaký máte problém?" kouknu na něj už vážně.

Bill: Ušklíbnu se. "Nechci žádnou operaci. A vy jste snad doktor?"

Sestřička: ,,Pardon, máte tady kartu? Nepamatuju si vás...."

Bll: "Ne, nemám tady kartu."

Sestřička: Podám mu takový papír. "Buďte tak hodná, a dejte ji doktorovi místo karty. Můžete jít,"

Kadeřník

31. prosince 2011 v 20:53 | Catherine & Sch-Rei |  Catherine & Sch-Rei - oneshot
Doobře, zlatíčka, nejdříve vám přejeme šťastnej novej rok plný twincestu.. a teď vám představíme tohle. :D Je to psané 20.7.2010, našly jsme to ale teď. Podobný perličky bychom ještě nějaký měly mít, když se najdou, dáme si je sem. .D
Berte to s rezervou, je Silvestrrrrrrrrr ! :DDDD

A ještě jedna chytrá dedukce na závěr.

Ve slově 'PENIS' by měl být 'Y' a ne 'I' protože s malým a měkkým to zkrátka nejde. ;DDDDDD

Užívejte zbytek roku a báááj v novém. :D

Autor: Catherine & Sch-Rei

Bill: Jdu pomalu ulicí ke kadeřníkovi. Objednával jsem se, ale neřekl jsem, co potřebuju. Doufám, že to nebude vadit

Tom: Sedím ve studiu a čekám... Mám dneska posledního zákazníka. Neřekl co bude chtít, a doufám, že to nebude nic náročného.

Bill: Vejdu do prosklených dveří. Pozdravím a sundám si brýle. "Jsem objednaný." řeknu.

Tom: Zívnu a vyskočím na nožky. ,,Super, tak… co to bude?"

Bill: "No... Jak to říct." skousnu si ret. Nepočítal jsem s tím, že tu bude takovej.... Sexy? Kluk.... Bože Bille. Jak to myslíš? V duchu se profackuju.

Side by side - info.

29. prosince 2011 v 17:52 | Catherine & Sch-Rei |  Catherine & Sch-Rei
Yeaah, povídce jsem se začala zase naplno věnovat, ale jelikož tady jsou díly dopředu, tak se dá dobře domyslet, že kdo chce, blog si najde a povídku si přečte. Tím pádem pak na twincest blogu, kde se též zveřejňuje, ubydou komentáře. :))) Neřešila bych to, kdyby ty komentáře byly alespoň tady, ale když nejsou, tak nebude tady nic dopředu ;) Alespoň prozatím.

Cath.

I can be your hero 13.

16. prosince 2011 v 21:51 | Sch-Rei & Catherine |  I can be your hero



autor: Sch-Rei



I'm sorry, I can't be perfect


"… 'Cuz we lost it all
nothing las forever
I'm sorry I can't be perfect.
Now it's just too late
and we can't go back…"

Bill ležel v posteli vedle svého bratra, nerušil ho šepot kapek deště, ani hluk na chodbě, vnímal jen slova jedné z jeho oblíbených písniček, co mu hrála v uších. Celý den měl sluchátka v uších, snad stokrát slyšel dokola pořád ty samé, známé písničky. Ignoroval cokoliv, co se týkalo Toma. Nenechal ho aby se jej dotkl, aby ho políbil, ani ho neposlouchal. Neměl tušení, jestli Tom spí, nebo ne. Jestli mlčí, nebo na něj mluví. Bylo mu to i tak jedno, jelikož díky němu se mu opět draly slzy do očí, při každé vzpomínce na dnešní ráno. Na něj a na tu… Aimee. Nechtěl už o ní, ani o svém bratrovi slyšet. Ale neměl rád, když ho v očích pálily slzy, cítil to takhle často, kvůli Simone, když měla na něj nepěkné narážky a díky jejímu "nemateřskému" chování vůči němu. Ale nikdy si nemyslel, že tohle bude cítit kvůli svému dvojčeti… Které miloval. Myslel si, že slova lásky, která mu dokázal šeptat i celou noc, než usnul, každou chvíli mu dokazovat, že to myslí vážně, byla opravdová. Nemyslel, že by mu bratr někdy ublížil jen dvěma slovy, které řekl, která byla mířená někomu jinému, než právě jemu, jako obvykle.

Side by side 6.

13. prosince 2011 v 22:35 | Catherine & Sch-Rei |  Side by side

Autor: Catherine

TOM

"Dále," kývnu na dveře, když slyším klepání. Protáhnul jsem se, následovně jsem položil dlaně zpátky na stůl a do tvrdé dřevěné desky jsem poklepal prsty. Šílený zlozvyk, vím, ale nemůžu si pomoct. Vždycky se uklidňuju tím, že kousání nehtů je horší, což naštěstí nedělám. Bleh.
"Dobrý den," do dveří vstoupil sympatický muž ve starších letech, černovlasý a nakrátko ostříhaný, slušně oblečený, s černou koženou aktovkou na dokumenty v pravé ruce. Tak moment. Tady něco nehraje. Očekávám ženu, která se jde ucházet o místo mojí sekretářky, kterou už nutně potřebuji. Co odešla Daniela na mateřskou, nic nezvládám. Myslím to vážně, potřebuju někoho, kdo mě upozorní na schůzku, třeba jsem s tímhle chlapem taky domluvený, akorát si to prostě nepamatuju, bohužel. Po muži ve dveřích jsem střelil nechápavým pohledem.
"Přejete si?"

Side by side 5.

10. prosince 2011 v 22:15 | Catherine & Sch-Rei |  Side by side

Autor: Catherine


BILL


Venku se pomalu stmívá. Fabianova přítomnost mi dělá strašně moc dobře. Pomohla mi přestat myslet na Toma, alespoň chvíli, ale hlavně… Na Olivera, jak byl na mě nepříjemný, Dosud jsem nepochopil, čeho si myslí, že tím docílí, ale to je teď tak trošku jedno. Pro mě je důležité, že se neutápím v depresích kvůli tomu, že si všechno vyčítám tak, jako mám zvykem. Nikdy jsem nepochopil, proč hledám chyby zrovna jenom u sebe, ale… Mám to asi prostě v povaze.

No one is innocent 2. – I will love you forever 40. (konec)

8. prosince 2011 v 15:00 | Katt & Sch-Rei |  No one is innocent 2. - I will love you forever
Děkujeme za vaši přízeň. :) Jsme rády, že se vám druhá řada též líbila. ;D Děkujeme za všechny krásné komentáře.. ^^ Cath. & Sch-Rei




"Myslíš, že bych něco tak dokonalého nechal šukat někým jiným?" zasměje se a šťouchne mě jedním prstem do boku.
"Hádám. Nenechal?" zasměju se.
"V žádným případě! Asi ti zamknu kalhoty na zámek," směje se a zakroutí hlavou.
"Ztratíš klíč a nikdy se tam už nedostaneš," pokrčím rameny a vypláznu jazyk. Sjedu nenápadně rukou do Tomova klína, kde ho pohladím.
"Mmm..." vydechne a ušklíbne se. Omotá mi jednu ruku okolo ramen. Přivřu spokojeně oči a zabořím nos do jeho krku. Vydechnu mu na něj horký vzduch, mezi rty vezmu jemnou kůži. Začnu ji laskat. Usmívám se a hladím u toho Toma po břiše. Oh... Jak miluju, když si s ním můžu takhle hrát. Strašně moc se mi to líbí, opravdu. Stejně tak jako Tomovi, který mi mé doteky potvrdí souhlasným vzdychnutím. Položí si svou dlaň na mou, která je ¨na jeho břiše a jemně ji pohladí. Spokojeně vydechne, ale zaujatě dál sleduje televizi. Chvilkami si u toho saje pierc ve rtu. Dělá to vždycky... Když je nervózní, nebo aspoň minimálně vzrušený a nechce to dát najevo... A z toho je nervózní, takže...?!

"Jsi vzrušený?" zasměju se a dám obličej před jeho. Šibalsky zamrkám.
"Pfff... Já?! Vypadám tak?" Vytáhne jeden koutek úst a zvedne obočí. Vyndám ruku z jeho klína, ušklíbnu se nad ztopořeným penisem. Zase se mu kouknu do očí.
"Okolnosti tomu napovídají," vypláznu jazyk.
"Stane se," pípne a nevinně na mě zamrká. Jo, stane. Hlavně jemu. Zase se odtáhnu do normální polohy. Dělám, jakoby se nic nedělo. Klidně koukám na televizi. Nikdy mě nic takového nevzrušovalo, tuším, že ani nezačne. Nechápu, co snad každej vidí na filmovým sexu. Je to... Přinejmenším hodně nechutný. Cítím, jak mi Tomovy prsty jedou na bok. Políbí mě na krk a otře se o něj nosem. Nenechám se tím vyvést z míry, vím, kam tím míří. Pche, ať se taky trošku snaží, ne? Ať mi ukáže, jak dokáže o sex bojovat.

"Koukej. Jak ho přehnul přes desku stolu a teď do něj buší," olíznu si spokojeně rty a přivřu oči. Jen čekám, kdy tohle nebo něco podobnýho udělá i Tom se mnou, mheh.
"Mhm," přikývne, ale pokračuje. Zajede mi rukou pod tričko a po boku pohladí. Skousne mi kůži na krku a lehce za ní zatáhne a pak po ní přejede jazykem.
"Nemyslíš... Že lepší je to provozovat v reálu?" vydechne mi na krk. Zasténal bych se nahlas, ale to by bylo zlý, moc zlý. Přetáhnu si tedy triko přes hlavu a hodím ho k tomu Tomovu.
"Nevím, nezkoušeli jsme to," vypláznu na něj jazyk. Vyjede rty víš, až se mi dostane na moje, políbí mě. "Za zkoušku to stojí, hm?" řekne mi potichu proti rtům a mezi svoje nasaje můj spodní, zatáhne za něj.

"Mmmm… Fajn," ušklíbnu se. Neříkám, že mi nechybí dny, kdy byl pro mě i pro Toma sex svým způsobem nová věc… Dělali jste to jen v posteli a opatrně. Teď… Téměř kdekoliv. Políbím ho na krk. Yeh. Tom na mě šel dřív... Opatrněji. Skoro ve všem.
"Nebo se můžeme klidně jen dívat," ušklíbne se a pokrčí rameny.
"A pak si vyhoníš?" ušklíbnu se. Opravdu nevěřím, že by se Tom vydržel na tohle jenom dívat. Na to ho znám až moc dobře.
"Myslíš, že to nezvládnu?" Zvedne jedno obočí. Popravdě? Myslím.
"Tak si vyhoň," pokrčím rameny a zvednu se. Nebudu na to koukat, nechtěl jsem to dobrovolně. Dělám to proto, že chtěl Tom... "Já jdu nahoru. Tohle se mi nikdy nelíbilo Koukal jsem jen proto, že sis to přál ty."

Hm. Čekal bych, že Tom půjde za mnou? Nějak se k tomu nemá, spíš naopak. Vydechnu a zakroutím hlavou. Tiše z místnosti odejdu a jdu do patra. Když mu je přednější porno, tak ať. Vlezu si do vany a odpočinu si tam, tak. Pak půjdu do postele... A Tom třeba mezitím přijde. Šourám se nahoru po schodech. Když tak přemýšlím... Chybí mi hodně to, jak to bylo dřív. Stisknu pevně oči, aby mi nezačaly utíkat slzy. Nechci brečet... Vlezu do pokoje a podívám se na postel. Smutně se pousměju. Vybavují se mi všechny okamžiky toho, co bylo. Posadím se na ní a pohladím povlečení. Je stejné, jaké bylo, když jsem tady spal s Tomem poprvé...


(Tom)

Vydechnu a zakloním hlavu. Tak, co budu dělat teď, když mi... odešel Bill?! Můžu dělat spoustu věcí, že. Přivřu oči. Můžu zavolat Andrease, můžu... Co ještě můžu? Protočím oči a vstanu z pohovky. Nebo taky můžu jít za Billem, že. Jdu nahoru. Přijde mi, že ho poslední dny přestávám tak úplně chápat. Zakroutím nad tím hlavou a otevřu dveře od pokoje.
"Bille?" Zamrkám, když se na něj podívám. Leží zkroucený v klubíčku na posteli a tiskne k sobě peřinu.
"Mhh?" ozve se tiše. Hlas následuje vzlyk. Zavřu dveře a posadím se k němu. Vydechnu a pohladím ho po hlavě.
"Co se děje, zlato?" zašeptám. Zakroutí hlavou a přitáhne si k tělu peřinu.
"N-nic."
Nakrčím obočí. No, vidím, jak se nic neděje.
"No tak," šeptnu a políbím ho na tvář. Přitáhnu si ho k sobě a začnu ho hladit po zádech. Nemám rád, když se Bill trápí. A jestli se mnou o tom nechce mluvit... Je to pak takový pocit, že s tím nemůžu nic dělat. Ne pro něj.
"Já... Opravdu mi strašně moc chybí to, jak to bylo ze začátku. Například... Sex. Dřív to bylo něco jinýho... Kouzelnýho. Teď je to každodenní záležitost. Neříkám, že mi to vadí... To vůbec ne. Ale vadí mi to, že si už toho tolik nevážíme. Že to prostě... Dokážeme dělat všude a kdykoliv. Bez opatrnosti, beze všeho," zavzlyká. Povzdechnu si. Jo, možná mu to tak nepřijde, ale vím, o čem mluví.
"Vím... Já... Taky mi to chybí, víš? Jen... Přijde mi, že ani jeden už nejsme takový, jako na začátku..." řeknu tiše. Jo, to je pravda. Bill... Už takový není určitě. Všímám si jeho změn chování. Už není takový, jako byl. Nestydí se tolik, není nonstop ten... Nevinný roztomilý Bill. Ale není to věc, která by mi nějak příliš vadila, jen... Mi to někdy chybí. Moc.
"Já vím a... Mrzí mě to," obmotá svoje dlouhé paže kolem mého břicha. Zavrtá do něj obličej.
"Mně taky," vydechnu a projedu konečky prstů jeho vlasy. Někdy mi přišlo, že si tohoto všímám jenom já, on nevypadal, že by mu to nějak moc vadilo. Ale není to jenom to, co se změnilo v našem vztahu, změnilo se toho opravdu hodně. Od Billa, po Andrease, nebo mě. Je to složitější... Kdybych neměl Billa, Andy by mi určitě neřekl to, co mi řekl, byli by jsme... Měli by jsme to mezi sebou tak, jako dřív. Ale zase s Billem nemám blonďáčka. Hm. Teď přemýšlím úplně nad něčím jiným... Vlastně je to jedno, ne?
"Chtěl bych jít do té vany... A mazlit se," šeptá mi. Pousměju se.
"Jo? Můžeme jít," přikývnu. Není to špatný nápad, ani trošku, Zatímco se posazuje, hladím ho pořád ve vlasech nebo po zádech. Usměje se na mě a proplete se mnou prsty.
"Tak pojď."

***

(Bill)

Roztěkaně se dívám kolem sebe, zhluboka splašeně dýchám. Hemh… Je neděle ráno, Tom i ostatní ještě spí. Jinak bych asi z domu neodešel. Jen doufám, že tady někdo bude. Potřebuju to, opravdu hodně moc. Prudce zabouchám na dřevené dveře klubovny. Zavřu oči.
"Kurva pomaleji by to nešlo?!" zakřičím a do dveří kopnu. Jo, tohle opravdu miluju. Slyším pomalé kroky.
"Se neposer," unavený hlas Andrease? Oh god. Ten tady zase dělá co? Vždyť šel včera k sobě domů s tou nějakou… Holkou, ne? Nebo že by byli tady? Ne, to je blbost. I když… To je fuk. Nepřišel jsem kvůli tomuto, že.
"Já se neposeru, ale mákni si!" zakřičím a o dveře se bokem opřu. Přivřu oči. Jestli něco nebude mít… Tak jsem slušně v hajzlu. Je mi opravdu zle, potřebuju úlevu.

"Aaah!" vykřiknu. Příště by neuškodilo upozornění na to, že blonďáček otevírá dveře. Promnu si bolavej bok, na kterej jsem dopadl. Zdá se mi to nebo jsem u těch dveří usnul? Ne, to je blbost. Nemohl jsem tam usnout. Určitě ne. Nemůžu spát.
"Můžeš mi vysvětlit, proč spíš na dveřích klubovny?" Zdá se mi to nebo slyším v hlase Andrease notnou dávku ironie? Agrrrrh!
"Nespím," rychle se vyhrabu na nohy. Trhaně se nadechnu, zatahám Andyho za tričko. Bože, je mi samo ze sebe zle. Ničím se, vědomě. To je to nejhorší… Ale nemůžu jinak.
"Bille, uklidni se a pusť to tričko."
"Jsem.. V klidu," kousnu se do rtu. Ublíženě fňuknu. Nejsem v klidu a vím to dost dobře. Musím se ale tak tvářit. Alespoň.. Alespoň před Tomem. Nechci, aby na mně cokoliv poznal. Sáhnu do kabelky, vytáhnu peněženku. Protočím oči nad pohledem nechápajícího Andrease.
"Co to…?"
"Kurva.. Potřebuju... Potřebuju něco! Něco silnějšího jak trávu! Je mi tak zle," zafňukám a sesunu se na pohovku. Pohled na mě musí být opravdu krásný, jen co je pravda. Ale tak.. Neřeším to. Nemá to cenu řešit.
"A Tom to ví?"

Vaří se ve mně vztek. Grrrr. Kdyby to věděl Tom, tak tady už nejsem. Zamknul by mě v pokoji a sežral klíč. Nepustil by mě sem.
"Ne kurva, neví! A nesmí to vědět. Andreasi, prosíím," zakňučím a dám si hlavu do dlaní.
"Fajn. Ale nedělám to rád, už jen proto, že mi na Tomovi hodně záleží. Pokud ale chceš, nemůžu ti bránit. Tak ti dám… Péčko?" Podívá se na mě s úšklebkem ve tváři. Kdyby se na mě takhle díval Tom, určitě vím, na co myslí. Andrease ale neznám tak dobře, abych to.. Poznal. Spokojeně přikývnu.
"Jo, díky," vydechnu úlevně. Doufám… Že mi bude pak lépe. Musí.

"Kolik ti dám?" podívám se na něj. Vezmu mezi prsty stříkačku s tekutinou uvnitř. Hypnotizuju ji pohledem. Neměl jsem nikdy rád jehly, ale… Pokud se mi uleví, bude to jedině dobře. Nadechnu se a zavřu oči. Rozpumpuju ruku a zase ji před sebe natáhnu. Právě se chystám udělat něco… Co mi život změní, zničí. Dělám to svévolně, to je na tom snad ještě… Horší.
"Zatím nic, mh? A pokud ti můžu poradit… Nepíchej to do ruky, jinak to Tom hned pozná," zase se na mě usměje. Fajn. Takže buď mám halušky nebo mi Andreas radí. Kývnu a vyhrnu si tričko. Podívám se na jehlu a pak na svůj bok. Tak… Tam by to mohlo jít, ne? Nedá se tam nic poznat. A když tam bude modřina, vymluvím se na to, že jsem třeba upadnul. Tak… Palcem protřu jemnou kůži, zavřu znovu oči. Nechci se na to dívat. Zhluboka se nadechnu a píchnu bodavý předmět pod kůži. Usyknu, trošku to bolí. Začnu tam látku vytlačovat.

"Děkuju, Andy," vydechnu úlevně a jehlu ze sebe vytáhnu. Hodím stříkačku na zem a zakloním hlavu. Opřu se. Začínám se cítit skvěle. Jsou to téměř orgasmické pocity. Je mi mnohem lépe než před pár okamžiky. Stáhnu tričko a položím se na gauč. Je mi fajn.

KONEC

Autor: Catherine & Sch-Rei

No one is innocent 2. – I will love you forever 39.

4. prosince 2011 v 15:00 | Katt & Sch-Rei |  No one is innocent 2. - I will love you forever



"Jsi roztomilý," šeptne mi do ucha a pak na něj políbí.
"Mmm... Jo?" zasměju se a hladím ho po břiše. Má ho tak perfektní. Yeh, jako všechno na něm.
"Yeah. A taky moc krásný," pohladí mě po boku a víc se mi do klína našoupne. Dá mi nohy kolem boků. Políbím ho na rty a za spodní ho zatáhnu. Jo, kdyby jsme byly mimo tyhle lidi... Děly by se věci.
"Ne jako ty," šeptnu a potichu se zasměju. Vydechnu.
"Musíte se pořád olizovat?"
"Nějaký problém?" ušklíbnu se a jednu ruku omotám okolo Billova pasu a znovu ho políbím.
"Je nezáživný se na to dívat."
Protočím oči, znova si potáhnu. Nezáživný? Ale šukání, to jo. Zasměju se. Nemůžu říct, že nechápu, když nechápou oni. Ale přijde mi to celkem vtipné, ta jejich nadrženost. To ale mnou asi nebude.
"Přál bych si vidět princeznu v akci. Snad umíš nařídit to, co chceš aby dělala, ne?" ušklíbne se na mě Andy. Svět se opravdu zbláznil. Tohle, že říká blonďáček, který na Billa žárlí? Musí bejt sjetej, nebo já nevím co. Tohle opravdu nemůže být normální.. Stav. Povzdechnu si a zakroutím hlavou.