Únor 2012

Side by side 17.

9. února 2012 v 19:20 | Catherine & Sch-Rei |  Side by side
autor: Catherine



Nasucho jsem polknul a od Fabiána se odtáhnul. Nechápavě jsem se na něj podíval, skousnul si ret. Tohle se nesmí dít, nemůžu mu ubližovat tím, že si to od něj nechám líbit. Ne za případu, že s ním city nesdílím. Nechci mu ubližovat. Podíval jsem se mu do obličeje, vydechl jsem a nervózně si skousnul ret. Co mám jen… Říct? Udělat? Je to průšvih a vážně velký. Jak jsem to mohl vůbec dopustit? Neměl jsem nic navrhovat, nyní vše vyplývá na povrch. Vážně jsem si ale nemyslel, že se tohle stane.

Take me to our secret place

9. února 2012 v 18:59 | Sch-Rei & Catherine |  Graphics; Sch- Rei
autor: Sch-Rei


Summer 2011 part 1.

5. února 2012 v 21:25 | Catherine & Sch-Rei |  Summer 2011
Ani vlastně nevím, proč jsem jdu cpát takovýhle typ článku. Článku, kterej není povídka, ani nic s ní souvisejícího. Možná proto, že se potřebuju vypsat: Pravděpodobně... Nemám osobní blog, tím pádem to nemám kam jinam šoupnout. Nejde mi o to, aby to lidi viděli, jde mi o to, někam to prostě dát, vypsat se, nevím, jak to prostě nazvat.

Mělo by se to týkat loňského léta. Nemyslím tím celýho, ale... Část. Část, na kterou nezapomenu. :P
Rozdělím to do víc částí, takže tomu možná založím i samostatnou rubriku. :) Nebude tadey všechno, jenom ty nejdůležitější okamžiky a body... Přesto nedám všechno do jednoho článku.


Povídky - Catherine

5. února 2012 v 19:50 | Catherine & Sch-Rei |  Catherine & Sch-Rei
Zdravím zase jednou s nějakým informativním článkem. ^____^

>> Víc pod perexem <<

Side by side 16.

5. února 2012 v 17:50 | Catherine & Sch-Rei |  Side by side
autor: Catherine



Zase klepání na dveře. Zafuněl jsem a zabořil hlavu víc do nadýchaného polštáře. To všichni podle cedule, která je na dveřích, opravdu nepochopili, že chci být sám? A to jsem si myslel, že jsem jí napsal dost pochopitelně. Asi jsem se zmýlil, ale jednodušeji už to podle mě snad ani nejde. Vážně, co je na ceduli: "Chci být sám, nerušit.", k nepochopení? Zajímalo by mě to.

Prosinec 9.

2. února 2012 v 12:10 | Catherine & Sch-Rei |  Prosinec (+ Kerli)
autor: Catherine & Kerli



21. prosince

Byl příjemný večer. Za okny domu dvojčat poletovaly tisíce bílých vloček a krajina byla jak z ruské pohádky. Uvnitř domu bylo příjemné teplo a všechny pokoje byly provoněné právě pečícím se cukrovím. Dredatý chlapec se zvonivě zasmál, když se ve vzduchu rozvířila mouka a přistála jeho dvojčeti ve vlasech. Bylo to několik dní, co se černovláskův zdravotní stav viditelně zlepšil. Slzavé dny jakoby nikdy nebyly a nahradily je opět dny plné smíchu.
Celý dnešní den připravovala dvojčata těsta na vánoční cukroví, aby večer mohli všechno společnými silami upéct. Celý dům byl už příjemně provoněný perníčky. Na plechách byly různé vykrojené tvary, všechno ale byly většinou vánoční motivy. Jen zřídkakdy tvar nesouvisel s Vánoci. Byla tady ale jedna věc, kterou Bill miloval ještě více než pečení. Zdobení. Už se nemohl dočkat, až cukroví vychladne a on ho nazdobí sladkým sněhem.

Side by side 15.

1. února 2012 v 19:35 | Catherine & Sch-Rei |  Side by side
autor: Catherine


BILL

Slova, která Tom venku v altánku vyslovil mi pořád zní v uších. Je to hodně nepříjemný a skličující pocit. Díval jsem se do očí člověku, díky kterému jsem na vozíčku. A co víc, dal jsem mu pusu. Jak já se za to nesnáším… Měl jsem nad tím víc uvažovat, než jsem to udělal. Lidi na potkání normální nelíbám, tady to bylo ale prostě… Jiný. Něco mi říkalo, že to mám udělat. Kdybych ale tohle věděl, neudělám to, asi. Nevím, co by mi řekl instinkt, podle kterého se řídím prakticky pokaždé. Myslel jsem si, že viníka nikdy nepoznám. Opak je ale pravdou. Navíc je to člověk, o kterém jsem si začínal myslet, že je mi vážně blízký. O to je to ještě horší. Nemůžu ani říct, co vlastně cítím. V těle mám spoustu odlišných pocitů.