Duben 2012

Mr. Axel

30. dubna 2012 v 17:05 | Sch-Rei & Catherine |  Sch-Rei - oneshot

autor: Sch-Rei

Zdravím :)
Po delší době jsem se rozhodla, že i já vám sem zase něčím přispěju. Není to nic moc, doufám, že to má hlavu i patu a že to bude trošku k čtení ;) Předem děkuji za komentáře, jestli se povídka nějakých dočká a těm, co se do čtení pustí, přeju příjemné počtení ;)

Sch-Rei))


Bloudil jsem pohledem po letišti, stál jsem už půl hodiny na domluveném místě. Letadlo mělo zpoždění. Kolemjdoucí mě zaujatě sjížděli očima, hladové pohledy mužů a žárliví komentáře žen mě přesvědčily, že zákazník bude jistě spokojený. Aspoň jsem v to doufal, nebyl takový, jako všichni ostatní. Byl něčím výjimečný, podle toho jsem si ho, jako všechny ostatní, vybral. Nebylo jich mnoho, i když jsem v tomhle "podnikal" už tři roky, ne každý si mohl dovolit moje služby, přeci jen všechny ty potřebné věci kolem toho a mé vlastní potřeby také něco stály. Nebyl to jen můj koníček, jako většiny lidí, co měli k tomuhle blízko, já jsem se tímhle živil a i když to někoho mohlo zarážet, nestyděl jsem se za to, ani jsem to nijak nezapíral a nezamlouval. Byl jsem to, co jsem byl. Dost dobrá děvka co se od třiadvaceti živí SM. Jak dlouho mi trvalo přijít na to, co jsem, a že i přes odpor ostatních se tím vážně chci živit. Nezatahoval jsem tyhle věci do svého osobního života, byla to práce a do svého sexuálního života ve vztahu, který jsem už nějaký rok neměl, bych SM rozhodně nezatahoval. Vždy jsem to odmítal praktikovat ve vztahu, měl jsem přítele, co se v SM vyžíval, ale já jsem to odmítal s ním praktikovat. Brzo si našel o deset let starší milenku, která byla ochotná ho bít a ponižovat pro jeho uspokojení. Nedotklo se mě to.

Side by side 20.

15. dubna 2012 v 16:45 | Catherine & Sch-Rei |  Side by side
autor: Catherine


TOM

Bill mi odpustil. Líbal jsem ho a on mi to oplácel. Líbila se mu růže, vypadal šťastně, když mě viděl. Jestli tohle není nebe, tak už nevím. Je to… Jako splněný sen, strašně moc se mi to líbí, jsem teď opravdu hodně šťastný. Minimálně dneska a zítra to ještě potrvá, jelikož zítra si budu všechny tyhle momenty přehrávat v hlavě jako flashback. Sice to nebude takové, jako skutečnost, ale aspoň něco. Jsem rád, že se mnou tráví čas, že se baví, tedy… Alespoň tak vypadá. Respektive vypadal. V cukrárně najednou zmklknul, všímal si pouze hrníčku se svojí kávou a čokoládového dortu. Mně nevěnoval ani špetku pozornosti. Řekl jsem něco špatně? Udělal jsem něco špatně? Vážně nevím a mrzí mě to. Takhle to ani nemůžu nijak napravit. Pokud se něco stalo, tak můžu být rád za to, že stále chce pokračovat v naplánovaném programu, že mi nedal košem.

Side by side 19.

13. dubna 2012 v 16:45 | Catherine & Sch-Rei |  Side by side
autor: Catherine


BILL

"Jakej stůl se ti líbí nejvíc?" usmál se na mě Tom, jakmile jsme společně vešli do cukrárny. Milé, jak nechává výběr na mně. Rozhlédl jsem se kolem sebe, chci vybrat ten nejlepší. Prakticky by mohlo být jedno, u jakého stolu budeme, protože všechny stoly jsou stejné, tedy kromě barvy. A o to jde, stůl se mi musí líbit barevně.
"Tamhle. K fialovýmu," ukázal jsem k soupravě ve fialovém provedení, "ta je nejhezčí. Chodím k ní pokaždé, když je volná. Miluju tu barvu," spokojeně jsem se usmál, a aniž bych čekal na souhlas, sám jsem se k místu vydal. Co jsem slyšel za sebou kroky, Tom mě následoval.
"Máš pravdu, fialová je pěkná."
Otočil jsem hlavu trošku doprava, došel mě. Kývl jsem na souhlas a podíval se na stůl. Jsou kolem něj čtyři židle, tím pádem žádné místo pro mě. Znovu jsem se na Toma podíval, dojde mu, že musí dát jednu židli pryč, abych ke stolu mohl i já? Doufám, že ano. Nechci ho tady ztrapnit tím, že bych mu to řekl.

Side by side 18.

11. dubna 2012 v 16:45 | Catherine & Sch-Rei |  Side by side

autor: Catherine


TOM

Sedím na posteli a prohlížím si vytisknuté Billovy fotografie, které mi poslal. Je na nich vážně krásný, ale ne tolik, jako ve skutečnosti. Vypadá jako křehká porcelánová panenka, o kterou se musí pořád pečovat, aby se nerozbila. Nikdy jsem nepotkal krásnějšího kluka. Má jemné rysy, jako dívka. Jeho image je v podstatě také spíše dívčí, než mužská. Ale to mi nevadí, protože k němu to jde a je to právě to nejvíce roztomilé. Když jsem ho včera viděl, nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Vyzařovalo z něj tolik krásného, že jsem si připadal jako ve snách. Bylo to takové, jako kdyby bylo jeho tělo zahaleno do magického pláště. A když jsem cítil jeho rty na svých... Myslel jsem, že exploduji. Jenom z polibku jsem cítil neuvěřitelné vzrušení v celém těle. V podbřišku mě lechtala motýlí křídla, před očima jsem měl miliony malých ohňostrojů. Přál jsem si zastavit čas, chtěl jsem, aby takový okamžik nikdy neskončil.